Technologie bitcoinu pomůže proti terorismu i chudobě, věří ekonom z Peru

Roznětkou emancipačního hnutí napříč arabskou společností byla sebevražda upálením, kterou před sídlem lokální vlády spáchal tuniský mladík Muhammad Buazízí.

Roznětkou emancipačního hnutí napříč arabskou společností byla sebevražda upálením, kterou před sídlem lokální vlády spáchal tuniský mladík Muhammad Buazízí. Zdroj: profimedia.cz

Životní příběh Hernanda de Sota je určitě zajímavější než v případě většiny jeho kolegů ekonomů. Práce jeho Institutu pro svobodu a demokracii vedla v devadesátých letech k mnoha změnám ekonomického systému, včetně udělení vlastnických práv malým pěstitelům koky. To podkopalo venkovské zázemí komunistických guerill v Peru, které viděli v de Sotovi a jeho organizaci takovou hrozbu, že před jejím sídlem nastražili bombu a zabili pět lidí.

Otázkami třetího světa a příčinami terorismu se peruánský ekonom, oceňovaný americkými prezidenty Billem Clintonem i Ronaldem Reaganem, zabývá dodnes. V Praze na své přednášce v CEVRO institutu představil výsledky svého zkoumání příčin arabského jara a narůstající vlny islamismu.

„Náboženství je až posledním důvodem. Před ním jsou věci jako živobytí a důstojnost,“ řekl k příčinám nestability v muslimském světě de Soto. Připomněl případ Tunisana Muhammada Buazízího, kterému policie neoprávněně zabavila jeho prodejní stánek se zeleninou za dvě stě dolarů.

Státní orgány ho pronásledovaly celý život a tohle byla poslední kapka, kvůli které se nakonec v lednu 2011 upálil. Následovaly další upálení drobných podnikatelů po celém arabském světě a spuštění Arabského jara.

Peruánský ekonom Hernando de Soto na přednášce v PrazePeruánský ekonom Hernando de Soto na přednášce v Praze|Jana Leflerova, CEVRO Institut

De Soto za ním vidí hlavně ekonomické příčiny. V Tunisku samotném totiž výplatu dostává jen třicet procent lidí a zbytek se podobně jako Buazízí musí probíjet sám. Navíc neexistuje nic jako společnost s ručením omezeným, takže lidí podnikají s plným rizikem.

„Ty sebeupálení se cítili vystrčení z byznysu a život už neměl smysl,“ vysvětloval v Praze de Soto, který se svými spolupracovníky zkoumal situaci přímo na místě. „Evropané k nim přijížděli jako bohatí lidé a oni toho nebyli schopní dosáhnout.“

Peruánský ekonom si myslí, že řešením by mohlo být zajištění vlastnických práv. Ta jsou totiž ve třetím světě obecně slabá a jasně definovaná, katastry nemovitostí bývají v žalostném stavu. De Soto proto se sanfranciskou společností BitFury začali v Gruzii testovat katastr nemovitostí založeném na technologii blockchain, kterou využívá kryptoměna Bitcoin.

Tato decentralizovaná distribuovaná databáze je imunní vůči vnějším zásahům a umožní snadnou práci auditorům i uživatelům. De Soto doufá, že podobné využití technologií by mohlo vést ke zlepšení ekonomické a tím i bezpečnostní situace ve třetím světě. „Nevím, do jaké míry to bude účinné. Ale snažíme se odpovídat na existující problémy.“