Otázkami třetího světa a příčinami terorismu se peruánský ekonom, oceňovaný americkými prezidenty Billem Clintonem i Ronaldem Reaganem, zabývá dodnes. V Praze na své přednášce v CEVRO institutu představil výsledky svého zkoumání příčin arabského jara a narůstající vlny islamismu.
„Náboženství je až posledním důvodem. Před ním jsou věci jako živobytí a důstojnost,“ řekl k příčinám nestability v muslimském světě de Soto. Připomněl případ Tunisana Muhammada Buazízího, kterému policie neoprávněně zabavila jeho prodejní stánek se zeleninou za dvě stě dolarů.
Státní orgány ho pronásledovaly celý život a tohle byla poslední kapka, kvůli které se nakonec v lednu 2011 upálil. Následovaly další upálení drobných podnikatelů po celém arabském světě a spuštění Arabského jara.
De Soto za ním vidí hlavně ekonomické příčiny. V Tunisku samotném totiž výplatu dostává jen třicet procent lidí a zbytek se podobně jako Buazízí musí probíjet sám. Navíc neexistuje nic jako společnost s ručením omezeným, takže lidí podnikají s plným rizikem.
„Ty sebeupálení se cítili vystrčení z byznysu a život už neměl smysl,“ vysvětloval v Praze de Soto, který se svými spolupracovníky zkoumal situaci přímo na místě. „Evropané k nim přijížděli jako bohatí lidé a oni toho nebyli schopní dosáhnout.“
Peruánský ekonom si myslí, že řešením by mohlo být zajištění vlastnických práv. Ta jsou totiž ve třetím světě obecně slabá a jasně definovaná, katastry nemovitostí bývají v žalostném stavu. De Soto proto se sanfranciskou společností BitFury začali v Gruzii testovat katastr nemovitostí založeném na technologii blockchain, kterou využívá kryptoměna Bitcoin.
Tato decentralizovaná distribuovaná databáze je imunní vůči vnějším zásahům a umožní snadnou práci auditorům i uživatelům. De Soto doufá, že podobné využití technologií by mohlo vést ke zlepšení ekonomické a tím i bezpečnostní situace ve třetím světě. „Nevím, do jaké míry to bude účinné. Ale snažíme se odpovídat na existující problémy.“
