Více než dvoutýdenní vření v kyjevských ulicích je výsledkem Janukovyčova rozhodnutí nepodepsat připravenou dohodu s Evropskou unií, která by Ukrajinu vzdálila Rusku a přiblížila Západu. Situaci vyhrotil policejní zákrok na kyjevském náměstí Nezávislosti s desítkami zraněných a zatčených. Bez potyček se ale neobešly ani následné protesty před sídlem prezidentské kanceláře.
„Viníci musejí nést odpovědnost (…),“ řekl Janukovyč a podle agentury ITAR-TASS dodal, že mu jde o potrestání „viníků z obou stran“, tedy demonstrantů i policistů, pokud během protestů porušili zákon.
Prezident už podle agentury Interfax požádal generálního prokurátora o okamžité propuštění těch zadržených demonstrantů, kteří se nedopustili závažnějších prohřešků. „Myslím, že se tato otázka bude dnes řešit. Těžko říci, kolik lidí bude propuštěno, ale rozhodně budou osvobozeni ti, kdo mají malé děti, mladé rodiny. Ke všemu se bude přihlížet,“ dodal.
Janukovyč uvedl, že nastal čas otočit „ostudnou stránku“ v ukrajinských dějinách, čímž asi myslel statisícové demonstrace v centru Kyjeva po kontroverzním policejním zákroku. Agentura Reuters ale upozornila, že Janukovyč nenaznačil žádnou změnu ve své politice, ani ochotu vyslyšet volání opozice po odstoupení vlády a uspořádání předčasných voleb. Šéf státu nesdělil ani žádné podrobnosti k pátečním jednáním s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, která vyvolala u opozice podezření, že je země vtahována do celní unie vedené Ruskem, namísto přidružení k EU.
Janukovyč: Bez těsných hospodářských vztahů s Ruskem se neobejdeme
Janukovyč podle britské zpravodajské stanice BBC přislíbil nejspíše ve středu vyslat do Bruselu delegaci v čele s prvním vicepremiérem Serhijem Arbuzovem k jednáním o asociační dohodě s Evropskou unií. Ta by podle bývalého prezidenta Leonida Kravčuka mohla být - za jistých podmínek - podepsána v březnu.
Janukovyč ale také prohlásil, že Ukrajina se bez těsných hospodářských vztahů s Ruskem neobejde. „Nemůžeme mluvit o budoucnosti bez jednání o obnově obchodních vztahů s Moskvou,“ řekl.
Opozice ignorovala kulatý stůl
Schůzka čtyř prezidentů byla podle mluvčí exprezidenta Viktora Juščenka zamýšlena jako „první krok ke svolání celonárodního kulatého stolu za účasti prezidentů, opozice, mládeže a zástupců občanské společnosti“. K jednacímu stolu v kyjevském paláci kultury se ale dnes nedostavil nikdo z opozičních vůdců. Podle předsedy opoziční strany UDAR Vitalije Klička opozice neobdržela žádné pozvání. K jednání je navíc ochotna přistoupit ve chvíli, kdy za kulatý stůl zasednou i představitelé zemí Evropské unie a jednání bude mít přesný a předem dohodnutý program.
Razantně odmítl kulatý stůl poslanec opoziční strany Vlast Mykola Tomenko. „Političtí důchodci o budoucnosti Ukrajiny rozhodovat nebudou,“ prohlásil o angažmá bývalých prezidentů.
Ve štábu opozice v kyjevské odborové centrále se dnes s opozičními vůdci Kličkem, Arsenijem Jaceňukem a Olehem Ťahnybokem setkala náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová. Po setkání novinářům bez dalších podrobností řekla, že schůzka byla „velmi plodná“.
| Rozkol Ukrajiny |
|---|
| Ruskojazyčný východ a jih země příklon Ukrajiny k Moskvě schvaluje. Například sevastopolští proruští politici odeslali do Kremlu výzvu, aby Rusko zasáhlo proti opozici. V dokumentu se podle ukrajinského serveru Glavred praví, že po odmítnutí „loupežné asociační smlouvy“ se západní tajné služby a jejich agenti pokoušejí rozvrátit státní moc na Ukrajině, organizují nepokoje a „zaplacené“ mítinky. Celý Krym patřil Rusku od 18. století, proti sblížení s Evropou se staví již tradičně. |
Pavla Palaščáková: Leninova hlava a milice
Zahraniční tisk: Ukrajina si vybrala Moskvu
