Unii čeká boj o podobu záchranného koronavirového balíčku, ve hře je až 750 miliard eur | E15.cz

Unii čeká boj o podobu záchranného koronavirového balíčku, ve hře je až 750 miliard eur

ČTK, duk

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn

Hledat shodu na parametrech dosud největšího záchranného fondu Evropské unie budou od pátku prezidenti a premiéři členských zemí. Na prvním bruselském summitu po téměř pěti měsících se pokusí dojít ke kompromisu, který by ekonomikám stiženým koronavirovým útlumem umožnil získat až 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun). Český předseda vlády Andrej Babiš k návrhu na rozdělení peněz z fondu obnovy zůstává kritický.

O balíku určeném k obnově ekonomik se bude vyjednávat společně s příštím sedmiletým rozpočtem evropského bloku v navrhované výši téměř 1,1 bilionu eur. Z mnoha zemí přitom zní hlasy politických vůdců volající po rychlé shodě, aby státy, regiony či podniky mohly začít peníze čerpat již začátkem příštího roku.

„Dosažení dohody bude vyžadovat tvrdou práci a politickou vůli ze strany všech. Nyní je ten pravý čas,“ napsal ve středu večer lídrům v tradičním zvacím dopise na summit předseda Evropské rady Charles Michel.

Německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země začátkem července na půl roku převzala unijní předsednictví, se v posledních dnech snaží lídry dalších zemích přesvědčit, že krizový fond je prospěšný pro všechny, a usiluje o dohodu do konce měsíce. Po svém boku má francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který se před summitem rovněž vydal vysvětlovat výhody rychlé pomoci některým nepřesvědčeným partnerům.

Vedle vůdců dvou největších ekonomik v EU budou v Bruselu nejvíce naléhat na schválení plánu premiéři Itálie a Španělska, jejichž země nejzasaženější covidovou pandemií mají být jasně největšími příjemci peněz z fondu.

Částečně pozměnit některé zásadní prvky Michelova vyjednávacího návrhu se naopak budou snažit země, které se staví skepticky ke společnému zadlužování unie. Evropská komise chce peníze do třičtvrtěbilionového balíku získat bezprecedentní půjčkou na finančních trzích. Představitelé Nizozemska, Rakouska, Dánska, Švédska či Finska vyhlásili, že chtějí co nejmenší společný účet za tento dluh.

Reprezentanti dalších zemí včetně českého premiéra Andreje Babiše mají pro změnu výhrady k tomu, že o tom, kolik jednotlivé státy z fondu obnovy dostanou, má spolurozhodovat nezaměstnanost za posledních pět let.

Ta však podle kritiků nezohledňuje, jak silně konkrétní ekonomiku zasáhl koronavirový výpadek. Michel vyšel těmto požadavkům částečně vstříc a téměř třetinu grantů chce na rozdíl od původního plánu komise rozdělit bez ohledu na nezaměstnanost.

Babiš návrh kritizuje kvůli tomu, že to, jak pandemie koronaviru dopadla na jednotlivé ekonomiky a jak by se mezi ně měly peníze rozdělit, bude podle něj jasné teprve v příštím roce. Před odletem na summit EU kritizoval i návrh víceletého finančního rámce. „Je problematické, že návrh nadále počítá s určením velké části peněz na zelené projekty. Česko by potřebovalo přesunout tyto peníze na investice,“ uvedl.

Další spor se patrně povede o to, zda a jak svázat čerpání z fondu s respektem k právnímu státu. Kvůli této části Michelova návrhu hrozí vetovat nutnou jednomyslnou shodu maďarský premiér Viktor Orbán, s jehož zemí stejně jako s Polskem vede Evropská komise řízení kvůli porušování unijních hodnot.

Zvláště skandinávské a západoevropské státy naproti tomu trvají na co nejdůslednější kontrole toho, aby peníze daňových poplatníků neputovaly do zemí, jejichž vlády by omezovaly demokracii.

Rozdílné názory mají státy i na slevy z rozpočtových plateb pro skupinu ekonomicky silných zemí, které chce Michel v návrhu rozpočtu na období 2021-2027 zachovat. Velkým tématem summitu budou i zvažované nové zdroje rozpočtových příjmů, které mají pomoci splácet dluh. Michel mezi ně chce zařadit poplatek z nerecyklovaných plastů či clo z neekologicky vyráběných produktů.

Summit, na němž budou lídry v rámci prevence šíření COVID-19 doprovázet podstatně menší delegace než obvykle, je naplánován do soboty. Někteří unijní činitelé však nevylučují jeho protažení do neděle, pokud by to bylo k dosažení dohody nutné. Ani sami politici si však většinou netroufnou odhadnout, zda se podaří ke shodě dospět již na této schůzce, nebo zda bude nutná nějaká další.

Autor: ČTK, duk

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video