Mezi USA a Čínou zuří obdoba studené války | E15.cz

Čínsko-americké vztahy jsou nejhorší za dekády. Staly se důležitým předvolebním kolbištěm

Pavla Palaščáková

Pavla Palaščáková

Vztahy mezi Spojenými státy a Čínou se zhoršují doslova ze dne na den. Z hospodářsky nepříjemné obchodní války se rivalita a nevraživost přelily do dalších oblastí a odborníci hovoří o jakési obdobě studené války. Americký prezident Donald Trump však v rozhodném přístupu k Pekingu vidí naději na své podzimní znovuzvolení.

Není pochyb, že současné pnutí souvisí s americkým strachem z růstu vlivu Číny, politici ho ale zároveň mohou využít k prosazování svých domácích zájmů. „Mocenská propast se uzavírá, zatímco ideologická se rozšiřuje,“ popsal listu The New York Times aktuální vzájemný vztah Rush Doshi z Čínské strategické iniciativy, která je součástí washingtonské Brookings Institution.

Konec výsad pro Hongkong

Dvě velmoci se sváří hned o několik záležitostí najednou. Ve středu Washington oznámil, že Hongkongu přestane připisovat zvláštní status a bude s ním jednat jako se zbytkem Číny. Trump krok zdůvodnil zhoršováním lidských práv v oblasti a uvalil sankce na banky, které se tam podílejí na zavádění nového bezpečnostního zákona prosazeného Pekingem.

„Žádné zvláštní výsady, žádné speciální hospodářské zacházení, žádný vývoz citlivých technologií,“ nastínil Trump dopad opatření na Hongkong. Pro částečně autonomní provincii tak kupříkladu budou platit stejná cla jako pro zbytek Číny.

Oblast přitom měla v tomto směru unikátní postavení, díky volnějšímu obchodu se stala bránou mezi čínským trhem a zbytkem světa. Se ztrátou této výhody by se mohlo kupříkladu přesunout zboží do přístavů pevninské Číny. Americký krok tak bude dalším tvrdým úderem pro ekonomiku významného obchodního a finančního centra, která už tak dost utrpěla čínsko-americkými spory, protesty a pandemií.

Někteří odborníci se ovšem domnívají, že dopad na Čínu bude omezený, jelikož podíl Hongkongu na její ekonomice prudce klesá. Peking se přesto proti Trumpově kroku rychle ohradil a oznámil, že uvalí na americké společnosti a jednotlivce odvetné sankce.

Ve vzduchu i pod vodou

Trump se k tomu pochlubil, že to on přiměl premiéra Borise Johnsona, aby vyloučil čínskou firmu Huawei z budování sítí páté generace v Británii. USA navíc v pondělí odmítly takřka všechny čínské nároky na zdroje v Jihočínském moři. Washington se tím postavil na stranu slabších zemí regionu, jako jsou Filipíny, Indonésie a Malajsie, a otevřel dveře pro případnou penalizaci čínského jednání.

Námořní expert z amerického Střediska pro strategická a mezinárodní studia Greg Poling magazínu Foreign Policy řekl, že načasování amerického zásahu souvisí se stoupajícím vlivem Číny v oblasti. „Nejsme daleko od toho, aby se z Jihočínského moře stalo čínské jezero. Takže pokud nezasáhnete nyní, možná už nezasáhnete vůbec,“ zdůraznil.

Vztahy obou významných zemí už na jaře poškodil koronavirus. Trump opakovaně vinil Čínu, že zatajovala informace o nákaze, čímž si vysloužil nařčení z pokusů zakrýt hledáním viníka vlastní chyby.

Pro domácí publikum

Čína se tak stala jedním z nejsilnějších témat předvolebního boje. Zjednodušeně jde o to, že Trump soupeří se svým předpokládaným demokratickým vyzývatelem Joem Bidenem o to, kdo je vůči Pekingu tvrdší. Američtí voliči budou v listopadu stát před rozhodnutím, který z nich je schopnější ubránit zemi před vším, co politici v kampani Číně připisují: neférovou obchodní politikou, krádežemi duševního vlastnictví, špionáží, globální agresí a porušováním lidských práv.

Expert republikánské strany na výzkumy Frank Luntz si přitom není jistý tím, kdo z tohoto boje vzejde jako vítěz. „Ten, kdo se bude jevit servilnější vůči čínskému vedení, bude více ohrožen,“ řekl podle ABC News.

Z březnového průzkumu Pew Research vyplynulo, že 62 procent Američanů považuje čínskou moc za největší hrozbu pro Ameriku, přede dvěma lety to bylo 48 procent. Dvě třetiny tázaných zaujímají vůči asijské zemi negativní postoj, což je nejvíce za patnáctiletou historii dotazování.

Není přitom jasné, zda politici posuny nálad způsobují nebo jich pouze využívají a prohlubují je. Jisté však je, že čím více emocí se do vzájemných vztahů zavleče, tím menší naděje na jejich zlepšení bude.

Žádná nová obchodní jednání

Dva roky po zahájení obchodní války mezi velmocemi neuvažuje americký prezident Donald Trump o sjednání druhé fáze dohody s Čínou. Překážkou k pokusu o dosažení shody jsou právě napjaté vztahy zemí v dalších oblastech. Trump přitom do obchodní války vyrazil s cílem snížit deficit v obchodování s Pekingem a učinil z něj jeden z klíčových bodů své prezidentské kariéry.

První část obchodní úmluvy byla podepsána v lednu a nyní se s napětím očekává, jaký dopad bude mít toto uvíznutí na půl cesty zejména na americké farmáře, významné voliče Trumpa. Obchodní válka dopadla především na vývoz sóji do Číny, který se už začal zotavovat. Dosud však není jasné, nakolik se velká očekávání exportérů naplní.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.