Vedení OPCW v prohlášení podle agentury AP upřesnilo, že americká vláda nabídla veškeré materiální a finanční zajištění likvidace části syrských chemických zbraní na širém moří, nejspíš Středozemním. Operace za účasti Syřanů se má uskutečnit do 31. prosince.
OPCW minulý týden vyzvala soukromé společnosti, aby se přihlásily, mají-li zájem o likvidaci téměř 800 tun syrských chemikálií. Desítky se jich prý již přihlásily. Organizace se obrátila na privátní sektor poté, co zneškodnění tohoto chemického arzenálu na svém území už odmítly Albánie a Norsko a zdráhavě se k tomu postavila také belgická vláda.
OPCW před dvěma týdny přijala plán zničení syrských chemických zbraní mimo Sýrii do poloviny roku 2014. Počítá se s tím, že vzhledem k bojům v této blízkovýchodní zemi bude část arzenálu k likvidaci vyvezena za hranice. Kromě toho je ještě nezbytné vypracovat plán, jak chemické látky bezpečně provézt přes syrské území zmítané občanskou válkou do přístavu na severu státu.
Vláda syrského prezidenta Bašára Asada přistoupila na zničení svých zásob bojových plynů po srpnovém chemickém útoku u Damašku, při němž zahynulo více než 1400 lidí. Režim se od útoku distancoval, s likvidací ale souhlasil, aby se vyhnul hrozbě vojenského zásahu Spojených států.
| Které státy vlastní (nebo vlastnily) chemické zbraně? |
|---|
| Albánie Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) přiznala vlastnictví 16 tun yperitu, jeho likvidaci ukončila v roce 2007. Další nespecifikované množství bojových chemikálií se našlo v roce 2011 a bylo zničeno o rok později. |
| Čína Tvrdí, že dodržuje Úmluvu o zákazu vývoje, výroby, skladování a použití chemických zbraní a o jejich zničení (CWC), kterou ratifikovala v roce 1997. V témže roce přiznala existenci omezeného programu výroby útočných chemických zbraní, který podle ní už byl ukončen. USA Čínu v roce 2003 obvinily, že provozuje „pokročilý program na vývoj a výrobu chemických zbraní“. Zpráva z roku 2010 ale upozorňuje, že pro tato obvinění neexistují dostatečné důkazy. Čína by teoreticky byla schopna případné chemické zbraně použít s pomocí minometných střel, raket, nášlapných min či balistických raket s krátkým a středním doletem. |
| Egypt Vlastnictví chemických zbraní popírá. Zásoby chemických zbraní dříve údajně uchovával a použil je během války s Jemenem v letech 1963-1967, čímž porušil Ženevský protokol o zákazu použití chemických zbraní v boji z roku 1925. |
| Indie V roce 1997 se přihlásila k vlastnictví 1000 tun blíže neurčených chemických látek. Požadavky CWC splnila v roce 2009, kdy všechny zásoby chemikálií zničila. Indický chemický průmysl je i nadále schopen chemické zbraně vyrábět. |
| Írán Odmítá, že by vlastnil či použil chemické zbraně. Zpráva americké rozvědky z roku 2003 udává, že tamní vláda má zásoby bojových chemických látek včetně dusivých, dráždivých a zpuchýřujících a také nervových plynů. Novější zprávy ale vlastnictví chemických zbraní zpochybňují, nicméně s tím, že Teherán je schopen chemické zbraně vyrábět a také použít pomocí raket, vzdušných bomb či minometných střel. Teherán má zkušenost s použitím chemických zbraní během íránsko-irácké války. |
| Irák Odmítá, že by vlastnil větší množství chemických zbraní. Od roku 2003 se neobjevila žádná zpráva, která by něco takového naznačovala. Rozsáhlý program výroby chemických zbraní měl Irák před válkou v Zálivu, kdy vlastnil yperit, tabun, sarin, a VX. Bagdád použil chemické zbraně ve válce s Íránem a také proti Kurdům v roce 1988. V roce 2009 se připojil k CWC, ale nesplnil podmínku zničit veškeré zbylé zásoby chemikálií do konce roku 2012. |
| Izrael O případném vlastnictví chemických zbraní nic nesděluje, k CWC se nepřipojil proto, že dohodu bojkotují i další země v regionu včetně Sýrie. Má se za to, že Izrael i vzhledem k pokročilému chemickému průmyslu tyto zbraně vlastní, důkazy ale chybí. |
| Libye V roce 2003 oznámila, že od výroby chemických zbraní upustí. Své zásoby likviduje, ale zatím s likvidací neskončila. |
| KLDR Vlastnictví chemických zbraní odmítá, svět se ale domnívá, že má rozsáhlé zásoby bojových látek včetně nervových plynů. Je schopna je použít například s pomocí letadel nebo balistických raket. |
| Jižní Korea Přiznala vlastnictví chemických zbraní, zásob se však definitivně zbavila v roce 2008. |
| Sýrie Vláda poprvé otevřeně přiznala vlastnictví chemických a biologických zbraní 23. července 2012 s tím, že je nechce použít proti rebelům a sáhne k nim údajně jen v případě zahraničního útoku. Damašek má podle všeho rozsáhlé zásoby bojových chemikálií včetně nervových plynů sarin a VX a zpuchýřujících látek. Existují obvinění, že Damašek chemické látky použil na raketách SCUD. Ve výrobě Sýrie spoléhá na spolupráci se zahraničím. |
| USA Poté, co vstoupila v platnost dohoda CWC, Spojené státy přiznaly vlastnictví 27.771 tun bojových chemických látek. Od té doby je postupně likvidují, v roce 2010 se zásoby ztenčily na 5449 tun. |
