Ve volbách v Srbsku uspěli konzervativci a socialisté

Prezidentské a parlamentní volby v Srbsku.

Prezidentské a parlamentní volby v Srbsku. Zdroj: ctk

Nedělní parlamentní volby v Srbsku zřejmě těsně vyhráli opoziční konzervativci Tomislava Nikoliče následovaní vládní Demokratickou stranou dosavadního prezidenta Borise Tadiče. Podle předběžných výsledků získala rovněž vládní Socialistická strana Srbska někdejšího autokratického prezidenta Slobodana Miloševiče 14,4 procenta hlasů, což jí podle agentur vynese silnou pozici při sestavování budoucí vlády.

Srbští voliči v neděli vybírali také nového prezidenta, do druhého kola poslali současného prezidenta Borise Tadiče a jeho rivala Nikoliče. Soukromá bělehradská stanice B92 s odkazem na 83 procent zpracovaných hlasů uvedla, že lépe si prozatím vede s 25,4 procenta hlasů Tadić, zatímco Nikolić získal jen o 0,2 procentního bodu méně. Druhé kolo se uskuteční 20. května.

Spolu s parlamentními a předčasnými prezidentskými volbami volili Srbové také zástupce samospráv. Volební účast dosáhla 61 procent. Podle průběžných výsledků parlamentních voleb vyplývajících z asi 80 procent zpracovaných hlasů vede Nikoličova národněkonzervativní Srbská pokroková strana (SNS), hlas jí odevzdalo 24,1 procenta voličů. Na druhém místě je s podporou 22,4 procenta Tadičova proevropská Demokratická strana (DS).

Velký úspěch zaznamenali vládní socialisté, kteří oproti parlamentním volbám před čtyřmi lety získali dvojnásobný počet hlasů. Srbská i zahraniční média je proto označují za jeden z tvůrčích a důležitých hlasů budoucí koalice. Podle B92 by budoucí vládu mohli vytvořit opět demokraté se socialisty v koalici s Liberálně demokratickou stranou nebo liberálním blokem Sjednocených regionů Srbska (URS). Obě strany mají kolem šesti procent hlasů.

Ultranacionalisté už v parlamentu nebudou

V poslaneckých lavicích již zřejmě neusednou zástupci Srbské radikální strany (SRS) vězněného Vojislava Šešelje, které se s 4,5 procenta hlasů nepodařilo překonat pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu. Ve volbách v roce 2008 přitom byli ultranacionalisté druhou nejsilnější stranou v zemi. Šešelj stranu řídí ultranacionalistickou stranu z haagské věznice, protože se před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii zodpovídá z toho, že se jako Miloševičův spojenec podílel na etnických čistkách v Bosně, v Chorvatsku a v severosrbské provincii Vojvodině.