Vědci se přou o to, zda násilné videohry vedou k agresivnímu chování
Studie amerických psychologů netvrdí, že by hry s krvavou tematikou nutně vedly ke změně osobnosti hráče. Závěr výzkumu podle nich nicméně odhalil zřetelnou souvislost mezi zálibou v brutálních videohrách a agresivními sklony. Kromě toho údajně notoričtí hráči ztrácejí empatii a mají nižší sociální inteligenci. Hry nejsou jediným faktorem vedoucím k agresivitě, nicméně k ní přispívají, tvrdí studie.
Po zveřejnění závěrů amerických psychologů se ozvalo množství kritických hlasů, a to i z akademické obce. Mnoho vědců má totiž výhrady k metodologii výzkumu a nelíbí se jim, že velká část materiálů studie nebyla před vydáním dána k recenznímu řízení, jak je v takových případech zvykem.
dlouhodobé následky v podobě zločinu a skutečně násilného chování, k tomu zkrátka neexistují důkazy
„Naprosto souhlasím s tím, že když se někdo opakovaně setkává s násilnou tematikou, může to na něj mít krátkodobý dopad – jen blázen by to popíral – ale dlouhodobé následky v podobě zločinu a skutečně násilného chování, k tomu zkrátka neexistují důkazy,“ prohlásil jeden ze signatářů otevřeného dopisu, profesor psychologie na univerzitě v Middlesexu Mark Coulson. „Když budete hrát tři hodiny Call of duty, můžete se pak cítit trošku nabuzeně, ale nepůjdete kvůli tomu ven přepadávat lidi.”
Ve Spojených státech se otázka vlivu násilí ve hrách řeší tak intenzivně i proto, že v posledních letech došlo k několika šokujícím brutálním činům ve školách. Mladiství pachatelé se podle médií inspirovali virtuálním světem počítačových her. Například po krveprolití na střední škole v Columbine v roce 1999 se uvádělo, že jeden z útočníků pojmenoval svoji zbraň po postavě z novely inspirované temnou akční hrou Doom.
Nicméně drtivá část hráčů podobných her se žádného násilného jednání nedopouští. Kritici studie připomínají, že násilná trestná činnost je v USA a v některých dalších zemích na čtyřicetiletém minimu. Studie vydaná loni Oxfordským internetovým institutem navíc dospěla k zajímavému závěru. Podle ní frustrace pramenící z nemožnosti zahrát si oblíbenou hru způsobuje agresivní chování s daleko větší pravděpodobností než obsah hry samotné.
Jaroslav Švelch: Počítačové hry jsou největší český kulturní export