Dvoumilionové Slovinsko tvrdí, že příval běženců nezvládá, proto žádá od Evropské unie policejní i finanční pomoc. Také se chce obrátit na Evropskou komisi kvůli tomu, že Chorvatsko nijak výrazně nereguluje příchod běženců přes slovinské hranice.
Česko poskytne Slovinsku na základě jeho žádosti o humanitární pomoc 22 stanů pro uprchlíky. Hasiči je je odvezou do Lublaně. Každý ze stanů pojme pět lidí, má ve vybavení kamna a součástí humanitární pomoci je i 110 lehátek, spacích pytlů a dek. Obdobnou pomoc poskytla Praha i Chorvatsku.
Chorvatsko buduje zimní tábor
Chorvatský ministr vnitra Ranko Ostojić se sešel se svým srbským protějškem Nebojšou Stefanovičem, aby jednali o situaci na srbsko-chorvatském pomezí. Oba se dohodli na tom, že je třeba lépe využívat již dokončené registrace běženců z jiných zemí, Chorvatsko proto bude srbské registrace běžencům uznávat, aby jim usnadnilo průchod zemí.
Ostojić také řekl, že jakmile bude hotov zimní tranzitní tábor ve východochorvatském městě Slavonski Brod, tranzit běženců ze Srbska se značně usnadní.
Postup běženců částečně reguluje také Rakousko, které v noci dočasně na hranici u Spielfeldu zastavilo přijímání uprchlíků ze Slovinska. Část běženců se proto vydala po vlastní ose, aby se uzávěře vyhnula.
Řecký rekord
Příchod běženců do Evropy se nijak nezmenšuje. Do Řecka dorazilo za pět dní do poloviny tohoto týdne rekordních 48 tisíc migrantů, což je podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) letos největší týdenní přírůstek. Počet uprchlíků v posledních dnech výrazně stoupl: už od minulého víkendu přijíždí na řecké ostrovy denně kolem deseti tisíc lidí, což je více než během léta, kdy bylo počasí pro plavbu mnohem příznivější.
Německo se mezitím chystá deportovat ty běžence, kteří nemají podle nových azylových zákonů na pobyt v zemi nárok. Německé deníky informovaly o tom, že zpřísněné zákony začnou platit zřejmě již od soboty a ne až od listopadu, jak se předpokládalo.
Berlín chystá také další azylová opatření. Německý ministr vnitra Thomas de Maizière dnes oznámil, že vládní koalice se v principu shodla na zřízení tranzitních zón, kde by ve zrychleném řízení přistěhovalecké úřady azylové nároky posoudily. Neúspěšní žadatelé by byli přímo z hranic deportováni. O podrobnostech se ale koalice musí podle de Maizièra ještě dohodnout, konečné ujednání totiž ještě neexistuje.
