Vybrané finance jsou určeny nejen pro Uzbekistán a Kazachstán, na jehož území zbytky jezera leží, ale i pro Turkmenistán, který ekologické dopady rovněž pociťuje. Peníze mají pomoci zlepšit socioekonomickou, zdravotní a ekologickou situaci v těchto třech zemích.
Ještě před dárcovskou schůzkou vyzvali generální tajemník OSN Pan Ki-mun a uzbecký prezident Islam Karimov ke štědřejším příspěvkům na likvidaci škod, které s sebou vysychání kdysi čtvrtého největšího jezera světa přináší.
Ekologickou katastrofou je především obrovské množství soli, která kontaminuje půdu a která způsobuje řadu nemocí u obyvatel této středoasijské oblasti. Prachu a soli se z pouště okolo Aralu ročně dostane do atmosféry na 75 milionů tun.
Fotoreportáž: Po Aralském jezeru zbyla poušť a zavřené rybí továrny
