Vztahy mezi Teheránem a Rijádem jsou nejhorší za posledních třicet let

Duchovní a politický vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí

Duchovní a politický vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí Zdroj: ctk

Poprava šíitského duchovního v Saúdské Arábii pobouřila Írán. Obě země přerušily diplomatické vztahy a pokračují ve vzájemném obviňování z eskalace napětí. Ke krajnímu kroku zrušení zastupitelských úřadů se přidávají další sunnitské státy. Spirálu násilí a vypjatých emocí odstartovala saúdská vláda. V sobotu dala popravit sedmačtyřicet lidí, mezi nimi i šíitského islámského duchovního Nimra Bákira al-Nimra.

Rozhořčení souvěrci al-Nimra v Teheránu během pouličních protestů napadli saúdskou ambasádu a Rijád v neděli reagoval tím, že vyhostil íránské diplomaty.

„Saúdské království oznamuje přerušení diplomatických styků s Íránem a žádá odjezd personálu diplomatické mise, konzulátu a dalších navazujících úřadů do 48 hodin,“ zní oficiální prohlášení saúdského ministerstva zahraničí. Včera se k obdobnému kroku rozhodl i Bahrajn, Súdán a Spojené arabské emiráty, dnes se přidal Kuvajt.

Demonstrace proti popravě al-Nimra tento týden pokračovaly nejen v Teheránu, ale i jiných velkých íránských městech. Do ulic vyšly tisíce lidí, kteří na adresu saúdského režimu skandovaly „Tohle je začátek vašeho konce“ a podobná hesla.

Podezřívání a spekulace

Představitelé obou zemí sice formálně vyzývají ke klidu, vinu za vyhrocení napětí nicméně shodně odmítají a osočují druhou stranu. Íránské vedení se distancuje od útoku na saúdskou diplomatickou misi a tvrdí, že akce musely být organizované zvenčí.

Počty vykonaných trestů smrti ve světě za rok 2014Počty vykonaných trestů smrti ve světě za rok 2014 | Independent Počty vykonaných trestů smrti ve světě za rok 2014

Drancování na ambasádě dokonce považují za provokaci najatých agentů, nahrávající politice Saúdské Arábie. „Několik osob využilo nálady lidí, i když není jasné, v zájmu jaké země jednali,“ řekl mluvčí vlády Mohammad Bákir Nobacht.

Náboženství jako zástěrka

Vzhledem k tomu, že v Íránu se k šíitské větvi islámu hlásí devadesát procent obyvatelstva, je konflikt často vykládán jako projev sektářské nenávisti mezi šíity a sunnity, kteří převládají v jiných muslimských zemích.

Někteří komentátoři nicméně celou situaci chápou jako mocenské hrátky politiků, kteří náboženské city využívají k pragmatickým cílům.

„Vyhrocující se rivalita a nevraživost mezi Íránem a Saúdskou Arábií nemá nic společného s šíitsko- -sunnitským teologickým schizmatem a už vůbec ne se společnou historií a osudy Íránců a Arabů v tomto regionu. Jde o výlevy zuřivosti dvou států odhodlaných za každou cenu získat převahu jeden nad druhým,“ domnívá se profesor íránských studií Hamid Dabashi z Kolumbijské univerzity v USA. Za pozornost stojí, že jeho text zveřejnil web sunnitské televizní stanice al-Džazíra.

Studená sprcha pro USA
Íránský prezident Hasan Rúhání koncem minulého týdne ostře odsoudil Spojené státy americké za to, že jeho zemi hrozí sankcemi za případné nedodržení dohody o íránském jaderném programu. Podle deníku The New York Times nařídil svému ministerstvu obrany, aby bezodkladně začalo s výrobou nových jaderných raket. List dále cituje íránská média, podle nichž Rúhání varuje USA před snahou omezovat obranyschopnost Íránu. Rúhání byl během mnoha zdlouhavých jednání se světovými lídry chápán jako nejvstřícnější představitel Íránu v historii nukleární krize, ve své zemi však čelí kritice a tlaku zejména ze strany duchovního představitele ajatolláha Chomejníh. Ten zdůrazňuje, že USA je nutné stále považovat za nepřítele, jemuž nelze důvěřovat.