Případ podnikatelky Lin Chaj-jen dokazuje, do jaké míry se v Číně rozmohlo neregulované neoficiální úvěrování. O tyto služby mají zájem především čínští podnikatelé, kteří nejsou schopni získat půjčky od státem vlastněných bank.
Vláda v Pekingu tento problém již delší dobu monitoruje a snaží se zpřísnit kontrolu podobných nelegálních aktivit. A také je přísněji trestat. Podle statistiky Ministerstva veřejného bezpečnosti ČLR bylo v Číně od roku 2011 odsouzeno 1449 osob k trestu od pěti let výše za účast na nelegálním úvěrování.
Centrální čínská banka a také analytici soukromého sektoru odhadují velikost neoficiálního úvěrového trhu v Číně na dva až čtyři biliony jüanů, což představuje až sedm procent celkové sumy úvěrů v zemi. V některých oblastech neoficiální půjčky dokonce převyšují objemem půjček oficiálních bank. Řada domácností pevninské Číny poskytuje peníze na soukromé úvěrování ve snaze získat lepší návratnost. Úroky z vkladů u čínských bank jsou totiž nízké a vkladatele de facto nutí dotovat nízkoúrokové půjčky pro zvýhodněné státní podniky.
Špatné investice
Podnikatelka Lin začala získávat prostředky od svých přátel, rodinných příslušníků a spolupracovníků v roce 2007 s příslibem, že peníze umístí do nabídky akcií a bankovních depozitů. Ve skutečnosti je však použila pro spekulace s akciemi na burze. I když její ztráty narůstaly, pokračovala v získávání financí od věřitelů až do momentu, kdy tento mechanismus totálně zkolaboval. Soud ve svém prohlášení zdůvodňujícím udělení trestu smrti uvedl, že „Lin Chaj-jen svými činy způsobila obrovské ztráty a vážně poškodila několik konkrétních lidí a také stát“.
Rozsudek musí ještě potvrdit odvolací soud. Loni došlo v tom samém čínském městě považovaném za centrum soukromého sektoru k podobnému případu. Podnikatelka Wu Jing sice začínala se salónem krásy, nicméně později se dala na finanční byznys a mezi lety 2005-2007 získala od investorů, kterým slibovala poskytování výhodných, ovšem nelegálních úvěrů celkem 770 milionů jüanů (125 mil dolarů). Za podvody byla odsouzena k trestu smrti s dvouletým odkladem, což v Číně znamená doživotí. Mnozí Číňané se proti nejvyššímu trestu pro Wu vyjadřovali prostřednictvím internetu. Neznámý čínský bloger již zpochybnil udělení trestu smrti i v případě Lin Chaj-jen s tím, že se jedná o „svědkyni“.
