Zavření Kesongu uškodí nejen Severní Koreji, ale i bohatému jihu

Průmyslová zóna Kesong

Průmyslová zóna Kesong Zdroj: ctk

Z více než 53 tisíc lidí zaměstnaných v obří průmyslové zóně Kesong na hranici Severní a Jižní Koreje přišlo v úterý ráno do práce pouze několik stovek Jihokorejců. Dělníci z komunistického severu uposlechli rozkaz diktátora Kim Čong-una a zůstali doma. Severní Korea si tím pod sebou podřezává větev – zóna v Kesongu je jedním z mála zdrojů valut pro totalitní režim v KLDR. Zavření areálu bude ale bolet i jihokorejské firmy.

Průmyslový areál sice leží na území KLDR a pracují v něm téměř výhradně Severokorejci, ti však vyrábějí pro jihokorejské firmy. Pro KLDR je Kesong zdrojem amerických dolarů, Jižní Korea tu zase získává přístup ke kvalifikované a levné pracovní síle, která navíc hovoří stejným jazykem jako jihokorejští manažeři těchto podniků. Průměrná měsíční mzda, kterou zdejší firmy platí dělníkům v Kesongu, je podle jihokorejských médií 144 amerických dolarů. To je desetkrát méně, než kolik by zaplatily, kdyby se zboží produkovalo na území Jižní Koreje.

Díky nízkým mzdám se v Kesongu může vyrábět zboží, jako je obuv a textil, které je schopné konkurovat levným čínským produktům. Výhod Kesongu využívá více než 120 jihokorejských firem. Většinou jde o malé a střední podniky. Mzdy Severokorejců tyto firmy z demokratické Jižní Koreje vyplácejí přímo komunistické vládě v Pchjongjangu.

Ročně je to asi 90 milionů dolarů. K dělníkům se z této částky dostane jen polovina, zbytek si vezme režim na různých daních. Komplex v Kesongu ročně generuje přes dvě miliardy dolarů.

Jihokorejské firmy ale dostaly od diktátora Kima jasný vzkaz: do 10. dubna musejí odejít. Korejská média nyní spekulují, zda by na definitivním zavření komplexu více prodělala Jižní, nebo Severní Korea. Většina médií soudí, že více ztratit může sever.

Bohatý jih však utrpí také. „Uvolněné místo po Jihokorejcích by mohla rychle zaplnit Čína. Tak jako se to stalo s turistickým areálem Mount Kumgang,“ píše server koreabang. com. Mount Kumgang neboli Diamantová hora byl turistický rezort v Severní Koreji a od roku 1998 oblíbená destinace pro Korejce z jihu. Jejich zájezdy do rezortu ale ukončila záhadná smrt jedné z turistek v roce 2008, která byla zastřelena po nechtěném vstupu do vojenské zóny. Pracovníci z Jižní Koreje byli poté z rezortu vykázáni a Pchjongjang rezort zkonfiskoval.

Podle agentury Bloomberg zatím jihokorejští manažeři zůstávají v zóně a hlídají svůj majetek. Zůstanou prý, dokud jim nedojdou potraviny. Režim v Pchjongjangu zatím neoznámil, zda komplex zavře natrvalo. Nová jihokorejská prezidentka Pak Kun-hje označila zavření Kesongu za „nekonečný bludný kruh“, kdy komunistický soused reaguje na každý kompromis jen dalšími útoky.

Zóna Kesong – produkt „sluneční politiky“

Průmyslový areál Kesong je posledním zbylým symbolem jiho- a severokorejských pokusů o sblížení, které nastartovala na konci druhého tisíciletí takzvaná „sluneční politika“ (Sunshine policy) prezidenta Kim Te-džunga. Tato politika Te-džungovi pomohla k získání Nobelovy ceny za mír v roce 2000. Politika oteplování vztahů s nepřátelskou KLDR ale očekávání nenaplnila. Průmyslový park Kesong byl otevřen v roce 2004. Jeho zavření nařídil diktátor Kim Čong-un poté, co ukončil příměří s Jižní Koreou a obě země se ocitly ve válečném stavu.