Jak řešit odpovědnost zaměstnance za škodu? Ideálně dříve, než k újmě vůbec dojde | E15.cz

Jak řešit odpovědnost zaměstnance za škodu? Ideálně dříve, než k újmě vůbec dojde

Barbora Pospíšilová

Je zcela běžné, že zaměstnavatel svým pracovníkům svěřuje za účelem plnění pracovních úkolů různé pracovní pomůcky či jiné movité věci, jako je například notebook, mobilní telefon či nářadí. Mimo to zaměstnanci také často manipulují s penězi, prodávaným zbožím, s ceninami a podobně. To, jak přistupovat k odpovědnosti zaměstnance za vzniklou škodu, však často zaměstnavatel začne reálně řešit až ve chvíli, kdy mu zaměstnanec nějakou škodu způsobí. 

Ideální je, když zaměstnavatel podchytí odpovědnost zaměstnance hned při vzniku pracovního poměru. A to především uzavřením dohody o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat – tedy hotovost, ceniny, zboží, zásoby materi- álu a podobně.

A to v případě, kdy má zaměstnanec mož- nost s nimi osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny. Dalším užitečným opatřením je uzavření dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí (nástroje, ochranné pracovní prostředky, mobilní telefon, notebook a podobně), které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení.

S dohodou a bez ní

Tyto dohody lze se zaměstnancem uzavřít pouze písemně, přičemž zaměstnanec musí být starší 18 let. Výhoda uzavření daných dohod o odpovědnosti pro zaměstnavatele spočívá v tom, že v případě vzniku škody se ze zákona předpokládá, že zaměstnanec škodu způsobil. Je na zaměstnanci, aby prokázal zčásti, popřípadě zcela, že škoda vznikla bez jeho zavinění. Navíc zaměstnanec zde odpovídá za vzniklou škodu v plné výši.

To je zcela zásadní rozdíl oproti situaci, kdy zaměstnavatel se zaměstnancem nemá uzavřenu žádnou dohodu o odpovědnosti, nebo v případě, kdy zaměstnanec způsobí zaměstnavateli škodu, na kterou nelze ani jednu z výše uvedených dohod o odpovědnosti vztáhnout. V těchto situacích zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli dle zákoníku práce za tu škodu, kterou mu způsobil zavině- ným porušením povinností při plnění pracovního úkolu nebo v přímé souvislosti s ním, popřípadě úmyslným jednáním proti dobrým mravům. Zaměstnavatel zde přitom musí zavinění zaměstnance prokázat.

Pokud byla škoda způsobena také jeho porušením povinností, odpovědnost zaměstnance se vzhledem k tomuto porušení poměrně poníží, což znamená, že zaměstnavatel může požadovat po zaměstnanci zaplatit pouze část vzniklé škody, a to dle výše zavinění ze strany zaměstnance.

Výše náhrady

Ze zákona je možné po zaměstnanci požadovat nahrazení pouze skutečné škody, a to standardně v penězích. Výše náhrady škody přitom nesmí přesáhnout částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým škodu způ- sobil.

Toto omezení neplatí jedině v případě, kdy škodu zaměstnanec způsobil úmyslně, v opilosti nebo po zneužití jiných omamných látek.

Písemné vyrozumění

Ať už před vznikem škody byla se zaměstnancem uzavřena příslušná dohoda o odpovědnosti či nikoliv, vždy je zaměstnavatel povinen výši Odpovědnost zaměstnance za škodu požadované náhrady škody se zaměstnancem projednat a písemně mu ji oznámit zpravidla nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že zaměstnanec je povinen ji nahradit.

Jestliže svoji povinnost nahradit škodu zaměstnanec uznal, může zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřít písemnou dohodu o způsobu náhrady škody, kdy její součástí bude i výše zaměstnavatelem požadované náhrady škody. 

Autorka je ředitelkou úseku likvidace škod společnosti D.A.S. pojišťovna právní ochrany

Co je dobré vědětCo je dobré vědětAutor: E15
 

Autor: Barbora Pospíšilová
 

Mzdová kalkulačka