Pásmo Gazy je opět centrem ozbrojeného střetu, kvůli němuž Izrael po padesáti letech vyhlásil válečný stav. Palestinská enkláva, kterou ovládá islamistické hnutí Hamás, leží u Středozemního moře a sousedí s Izraelem a Egyptem. Jaká je stručná historie území, odkud v sobotu 7. října zaútočili radikálové z Hamásu?
Válka Izraele s Hamásem – mapa počátečních útoků z října 2023
Šestého října 1973 začala čtvrtá izraelsko-arabské válka. Nyní, o padesát let později, dochází k válečné konfrontaci mezi Izraelem a palestinskými ozbrojenci v Pásmu Gazy. Vůdce ozbrojeného křídla palestinského radikálního hnutí Hamás Muhammad Díf v sobotu sedmého října ohlásil, že skupina spustila vojenskou operaci proti Izraeli s názvem „Bouře al-Aksá“. Tento krok následovala výzva všem Palestincům a také ozbrojencům v sousedním Libanonu, aby se připojili k bojům. Izraelská armáda poté reagovala na rozsáhlý útok palestinských radikálů zahájením náletů na Pásmo Gazy.
Mapa aktuálních bojů Hamásu a Izraele v okolí Pásma Gazy
Izrael v pondělí 9. října obnovil kontrolu nad svými obcemi u hranice Pásma Gazy, kam předtím vtrhli ozbrojenci z radikálního hnutí Hamás. Obě strany se od té doby ostřelují. Izraelská vláda eviduje 242 rukojmích, které Hamás unesl do Pásma Gazy. Některé z unesených zadržuje další radikálně islamistická skupina Palestinský islámský džihád. Válka má silné humanitární dopady pro civiliní obyvatelstvo, pro nedostatečný ohled na civilní ztráty byl kritizován například úder na palestinský tábor Džabálija. Izraelský postup si vysloužil kritiku i ze strany OSN.
Generální tajemník OSN António Guterres podle Reuters uvedl: „Jsem hluboce znepokojen zintenzivněním konfliktu mezi Izraelem a Hamásem a dalšími palestinskými ozbrojenými skupinami v Gaze. To zahrnuje rozšíření pozemních operací izraelských ozbrojených sil doprovázených intenzivními leteckými údery, jakož i pokračující odpalování raket z Gazy na Izrael," uvedl v prohlášení a odsoudil cenu, kterou za to platí civilisté.
Během posledního říjnového víkendu válka vstoupila do druhé fáze, když jednotky Izraele zahájily připravovanou pozemní operaci. Aktuálně se nacházejí už hluboko v Pásmu Gazy, téměř před před branami města Gaza. Izraelci zároveň pokračují v úderech na objekty Hamásu, včetně výrobních zařízení a skladů zbraní, odpalovacích stanovišť protitankových střel a dronů.
Izraelský ministr obrany Joav Galant uvedl, že izraelská armáda v pozemní operaci v Pásmu Gazy učinila „významný pokrok“ a zasáhla „teroristy na všech úrovních, od bojovníků na poli po vysoce postavené (představitele Hamásu)". S odkazem na zabité izraelské vojáky ministr poznamenal: „Platíme za to na naší straně, ale to se stává ve všech konfliktech." Rovněž uvedl, že v izraelských obranných silách je velmi dobrá spolupráce pozemních jednotek a letectva.
Pásmo Gazy: Mapa oblasti a stručná historie konfliktů a válek
Gaza je malé území o rozloze 365 km2 (Praha má rozlohu 496 kilometrů čtverečních), šířka pásma je šest až 12 kilometrů, délka 45 kilometrů. Žijí v něm více než dva miliony Palestinců, tedy téměř 6000 obyvatel na čtvereční kilometr, což je jedna z nejvyšších hustot obyvatelstva na světě.
Díky objevu sídla Tall es-Sakan (asi pět kilometrů jižně od města Gaza) v roce 1998 archeologové potvrdili, že na území dnešního Pásma Gazy bylo v letech 3200 až 2000 před naším letopočtem opevněné kananejské město. Následně se Gaza dostala pod asyrskou, babylonskou, římskou, arabskou a křesťanskou nadvládu.
Izrael, Egypt a Pásmo Gazy
Po pádu osmanské říše v roce 1917, která vládla na Blízkém východě od roku 1517, dostala území Pásma Gazy pod mandátní správu Británie. Po odchodu britských jednotek v roce 1948 připadlo po první izraelsko-arabské válce pásmo Egyptu, obyvatelé pásma ale neměli egyptské občanství.
Gazu v šestidenní válce v červnu 1967 dobyl Izrael, který tam začal od roku 1970 budovat židovské osady. V roce 1987 vypukla v pásmu první palestinská intifáda (povstání) a bylo založeno radikální hnutí Hamás. Po podpisu izraelsko-palestinské mírové dohody v září 1993 bylo v roce 1994 předáno na 67 procent území palestinské samosprávě.
Video zachycuje útok teroristů z Hamásu na izraelský hudební festival
Hamás u moci v Pásmu Gazy
V srpnu 2005 bylo z Pásma Gazy evakuováno všech 21 židovských osad. Poté co radikální hnutí Hamás porazilo v parlamentních volbách v lednu 2006 dosud vládnoucí hnutí Fatah, začaly mezi oběma hnutími ozbrojené střety. Ty vyvrcholily v červnu 2007, kdy hnutí Hamás ovládlo Pásmo Gazy, když dobylo po bojích hlavní bašty hnutí Fatah prezidenta Mahmúda Abbáse.
V červnu 2006 uvalil Izrael na enklávu pozemní, vzdušnou a námořní blokádu po únosu izraelského vojáka, který byl propuštěn až v roce 2011. Hebrejský stát posílil blokádu v červnu 2007, kdy Hamás násilím vyhnal z Gazy palestinskou samosprávu prezidenta Mahmúda Abbáse. V září 2007 Izrael vyhlásil Pásmo Gazy pod vedením Hamásu za „nepřátelskou entitu“.
Od května 2018 nechal Egypt po letech téměř trvalého uzavření otevřít hraniční přechod Rafáh, který je pro obyvatele Gazy jedinou spojnicí se světem, která není v izraelských rukou.
V Pásmu nejsou přírodní zdroje a trpí chronickým nedostatkem vody a pohonných hmot. Polovina obyvatel, z nichž tři čtvrtiny tvoří mladí lidé, je nezaměstnaná. Více než dvě třetiny obyvatel jsou závislé na humanitární pomoci. Stejný podíl lidí žije pod hranicí chudoby.
Izrael versus Hamás: 15 let vojenských střetů
V posledních patnácti letech dochází k vojenské konfrontaci mezi Izraelem a Hamásem.
- Při třídenní izraelské ofenzivě v březnu 2008 bylo zabito přes 120 Palestinců a dva izraelští vojáci.
- Při dalším bombardování Pásma v prosinci 2008 zahynulo přes 1400 Palestinců a 13 Izraelců.
- Při konfrontaci v létě 2014 zahynulo na 2200 Palestinců a 74 Izraelců,
- jedenáctidenní boje v květnu 2021 si vyžádaly přes 250 mrtvých Palestinců a 14 mrtvých na izraelské straně.
- Naposledy letos v květnu 2023 bylo během pěti dnů zabito 34 Palestinců a jeden Izraelec.
