Aktivity lidstva zásadně nezměnily jen samotný povrch Země, ale také vesmírné počasí.
Země je obklopena takzvanými Van Allenovými radiačními pásy, které ji mimo jiné chrání před intenzivními solárními větry, ale také lidstvu komplikují cestování do hlubokého vesmíru. Tyto pásy rovněž podle intenzity slunečního větru nabývají nebo ztrácejí na své tloušťce. Astronomové nyní zjistili, že se od Země ale také za posledních několik dekád trvale vzdalovaly, respektive ustupovaly donedávna nedetekované „bublině“.
Odhalily ji sondy v roce 2012 vyslané právě do Van Allenových pásů, když monitorovaly aktivitu nabitých částic chycených zemským magnetickým polem. Jejich výboje totiž byly tlumeny a odkláněny zvláštní nízkofrekvenční bariérou. Po detailnějším prozkoumání vědci došli k velkému překvapení: tuto bariéru kolem Země nechtěně vytvořilo samo lidstvo.
Lidé od šedesátých let minulého století totiž využívají k námořní a letecké navigaci, vojenské komunikaci, zasílání zpráv obtížným terénem či meteorologickým službám takzvané velmi dlouhé vlny (VDV) o frekvenci mezi třemi až 30 kHz. VDV jsou nicméně podle fyziků schopné ovlivňovat i chování nabitých částic a nejvíce se to projevilo právě ve vesmíru v blízkosti Země odsunutím Van Allenových pásů.
„Řadou experimentů a pozorování jsme dospěli k závěru, že máme v současnosti v okolí Země vesmírné počasí, které je antropogenní, tedy člověkem vytvořené,“ nechal se slyšet jeden z členů výzkumného týmu Phil Erickson z Observatoře Haystack v Massachusetts, kterou provozuje MIT.
Lidstvo ovlivňuje vesmírné počasí v okolí Země od devatenáctého století, obzvláště pak v posledních padesáti letech, kdy kvůli pokusným jaderným výbuchům došlo ke vzniku radiačních kapes na orbitě. Ty již nenávratně poškodily několik satelitů. Nová „VDV bublina“ je však prvním případem, kdy lze vliv lidské technologie považovat za pozitivní.
