Hádky o Slovanskou epopej. Vnoučata Muchy se přou, jestli se hodí do nového komplexu Savarin
Dědicové Alfonse Muchy se dál přou o tom, zda malířův cyklus monumentálních pláten patří do připravovaného projektu Savarin u Václavského náměstí, nebo pro něj má novou budovu postavit samotné město. Sto let po dokončení Slovanské epopeje tak zůstává jedno z největších děl českého umění bez jasného domova.
Malířův vnuk John Mucha trvá na tom, aby byla Slovanská epopej vystavena v projektu Savarin. To ale blokuje umělcova vnučka Jarmila Mucha Plocková. O společnou dohodu se snaží Praha, která primárně nechce přijít o vlastnictví sbírky.
„S umístěním Muchova díla v podzemí vnitrobloku obchodního centra Savarinu od začátku nesouhlasím. Toto řešení je dílu nedůstojné a nesplňuje stěžejní darovací podmínku autora. V projektu Savarin by dílo bylo umístěno 20 metrů pod terénem jako součást objektu s nákupním centrem. Stalo by se tak reklamou pro obchodní centrum,“ tvrdí Jarmila Mucha Plocková. Původní dohody o umístění díla do Savarinu se podle svých slov neúčastnila.
„V tuto chvíli odmítají jednat,“ řekl náměstek primátora pro kulturu Jiří Pospíšil potom, co obdržel odpověď od advokáta Johna Muchy, který nechce ustoupit od rozhodnutí, aby bylo dílo vystaveno v Savarinu. Pospíšil proto požádal Johna Muchu, aby ustoupil od předchozí dohody a souhlasil s novým jednáním o umístění Slovanské epopeje v Praze.
John Mucha však nové jednání odmítá a stojí si za tím, že bude Slovanská epopej vystavena v Savarinu, který staví developer Crestyl. „Mám dohodu s Prahou, jak naložit s epopejí. A jak je známo, já dohody dodržuji,“ vyjádřil se Mucha.
Projekt Savarin se nachází vedle Václavského náměstí a jeho součástí bude i víceúčelový sál pro kulturní záležitosti. „Právě o možném vybudování na míru vytvořené galerie pro Slovanskou epopej v nově chystané části projektu Savarin s městem jednáme,“ uvedl Ondřej Micka, mluvčí skupiny Crestyl.
Rodinný konflikt
Hlavní město teď stojí uprostřed sporu o slavnou epopej. „Mrzí mě to. Tím pádem bohužel asi bude pokračovat soud s vnučkou, s druhou částí rodiny. Doufal jsem, že se překoná tento rodinný konflikt a že se Praha dohodne s potomky Alfonse Muchy. Snažil jsem se pro to v létě dělat maximum, ale bohužel se teď potvrdilo, že to nevyjde,“ okomentoval vývoj Jiří Pospíšil. Dodal, že se následně bude radit s advokátkou Jarmily Mucha Plockové, jaký bude další průběh.
Savarin byl stanoven jako místo pro umístění díla v memorandu podepsaném za primátora Zdeňka Hřiba a tehdejší náměstkyně pro kulturu Hany Třeštíkové. „Já jsem převzal agendu, kde byl Savarin už určen, a respektuji, že padlo nějaké rozhodnutí. Na druhou stranu si myslím, že by bylo vhodnější, kdyby byla sbírka vystavena v objektu, který patří Praze,“ vysvětlil Pospíšil.
Výstavba městské galerie by odpovídala autorovým ambicím. Ten sbírku Praze odkázal s podmínkou, že pro ni vybuduje důstojné prostory, což se ale za celé století nestalo. Umělec totiž městu nestanovil žádný termín, a tak Praha hledá trvalé prostory dodnes. Spor o umístění znovu ožil poté, co byla prodloužena výpůjčka díla Moravskému Krumlovu až do roku 2031, kde je na tamním zámku vystaveno.
„Teď nezbývá nic jiného než pokračovat v soudním sporu a bojovat o vlastnictví epopeje. Pan Mucha nám přislíbil, že kdyby Praha prohrála soudní spor o vlastnictví, tak on svůj podíl na epopeji Praze věnuje, ale to je jen slabá útěcha,“ dodává Pospíšil s tím, že díky stanovisku Nejvyššího soudu jsou šance na výhru padesát na padesát.
Moravský Krumlov si epopej zatím udrží
Prozatím si Slovanskou epopej nechají až do roku 2031 v Moravském Krumlově. „Pro vystavení této kulturní památky jsme vytvořili podmínky, které jsou srovnatelné se světovými galeriemi a odpovídají nárokům díla,“ komentoval situaci starosta Moravského Krumlova Tomáš Třetina.
Na moravskokrumlovský zámek dílo láká nejen tuzemské turisty. „Aktuální návštěvnost je kolem 40 tisíc lidí a my máme ambice ji ještě zvýšit. Zároveň to má pozitivní turistický vliv na celý region Znojemska. Návštěvník si koupí lístek a rovnou si projde i Krumlov. Snažíme se turisty nalákat i na další místa v okolí,“ popsal starosta Moravského Krumlova Třetina.
Dědička díla Jarmila Mucha Plocková ale s tímto rozhodnutím nebyla spokojená. „Prodloužení zápůjčky je pro mě velkým zklamáním. Spolek pro Slovanskou Epopej i já sama osobně jsme písemně požádaly vedení hlavního města, aby epopej zůstala v Moravském Krumlově nejlépe do roku 2027, maximálně začátku roku 2028,“ řekla Jarmila Mucha Plocková.
Kauza trvající léta
Než byla sbírka krátkodobě vystavena v pražském Veletržním paláci v roce 2012, nacházela se od 50. let na zámku v Moravském Krumlově. První pokusy o přemístění díla do Prahy byly už v roce 2001, kdy se měla přesunout na Výstaviště, ale k tomu nakonec nedošlo.
Přesunutí do Veletržního paláce předcházely spory s částí Muchovy rodiny. John Mucha požádal soud o předběžné opatření, čímž chtěl stěhování zabránit. I přesto byla epopej ve Veletržním paláci nakonec k vidění až do roku 2017 a o čtyři roky později se vrátila zpět do Moravského Krumlova.
Žalobu nakonec John Mucha stáhl poté, co se s Prahou domluvil, že bude epopej umístěna v Savarinu. V ten moment ale podala vlastní žalobu o vlastnictví díla druhá dědička Jarmila Mucha Plocková.
Připomíná, že v říjnu 2028 uplyne 100 let od data, kdy Alfons Mucha odevzdal plátna Slovanské epopeje Praze. „Slušelo by se proto nejen v tento výroční rok představit Slovanskou epopej v Praze, městě, kterému byla věnována, a připomenout tak nezanedbatelnou účast Alfonse Muchy v klíčových událostech pro náš národ,“ dodává Mucha Plocková. Přibližuje, že se Alfons Mucha účastnil jednání mezi T. G. Masarykem a prezidentem Wilsonem, navrhoval první státní bankovky, známky a zasloužil se i dalšími grafickými pracemi.
Na druhé straně John Mucha, zakladatel Muchovy nadace, prozatímní uchování epopeje na zámku v Moravském Krumlově považuje za správné. „Rád bych zdůraznil, že i když bude Slovanská epopej jednou v Praze, Krumlov pro mě zůstane klíčovým místem. Je totiž úzce propojený jak s mou rodinou, tak s koncepcí Muchovy stezky. Již před několika lety jsem přišel s myšlenkou, aby zde ve spolupráci s UMPRUM vznikla dlouhodobá a důstojná expozice Bosenského pavilonu, který se stal inspirací pro samotnou epopej,“ doplnil.
