Bakteriální celulózová nanovlákna vyrábějí aerobní bakterie, když mají dostatečný přísun kyslíku. Týmu vědců z finské univerzity Aalto z fakulty chemického inženýrství se podařilo posunout na novou úroveň kontrolu nad tvary, jaké se z této bakteriální nanocelulózy mohou vystavět.
„Výsledkem jsou duté, bezešvé objekty na bázi celulózy s danými tvary a s velikostí od cca 200 μm až po několik centimetrů,“ popisují finští vědci. Jejich příspěvek otiskl časopis Materials Horizons.
„Vyvinutý proces je snadnou a dostupnou platformou pro 3D biovýrobu, kterou jsme demonstrovali pro syntézu tvarů s vynikající věrností. Byla umožněna výroba dutých a složitých předmětů,“ popisuje jeden z autorů profesor Orlando Rojas.
Ve vývoji udržitelných materiálů, které by mohly překonat své konvenční syntetické protějšky, jsou organické nanomateriály právě jako bakteriální celulóza nejslibnější, uvádějí vědci v představení své práce.
Jako důkaz, že jejich 3D stavba nanocelulózy funguje, vystavěli z materiálu i tvar lidského ucha. Využití může mít bakteriální celulóza v medicíně třeba k výrobě umělých krevních cév, obvazů nebo implantátů. Materiál ale může najít uplatnění i v potravinářství nebo kosmetice. Jeho hlavní výhody jsou biokompatibilita, biologická odbouratelnost, pevnost a stabilita ve vysokých teplotách. Rojas byl na konci května oceněn ve svém oboru cenou sekce Americké chemické společnosti pro celulózu a obnovitelné materiály.
