Podělit se o zisk by měla každá firma. Nemusí jít o miliony, říká spolumajitelka Nobilis Tilia
Nobilis Tilia je v porovnání s globálními značkami vlastně nenápadná kosmetická firma z Krásné Lípy. Přesto se jí podařilo důrazem na přírodní látky a aromaterapii postupně najít místo na trhu. To ji loni dovedlo k téměř 200milionovému obratu. O penězích je řeč záměrně. Majitelé se rozhodli pevnou část ze zisku věnovat každoročně na filantropické účely.
„Každý rok tvoříme fond, který představuje přibližně dvě procenta z hospodářského výsledku – v roce 2024 to bylo necelého půl milionu korun. Ty peníze pak rozdělujeme mezi různé projekty,“ přibližuje spolumajitelka firma Adéla Zrubecká. Rozhovor je součástí seriálu představujícího české filantropy, na kterém e15 spolupracuje s Nadací Via.
Jistě se vás hodně lidí ptalo, zda aromaterapie funguje. Nejlepší odpovědí je ale váš příběh, protože vám vedle klasické medicíny pomohla překonat boj s rakovinou. Jak vám pomohla?
Určitě bych nechtěla aromaterapii vyzdvihovat nad moderní medicínu, která mi bezpochyby ten život zachránila. Kouzlo vidím v jejich propojení. Dnes už to zjišťují třeba lékaři na onkologických a hospicových odděleních. Aromaterapie se postupně dostává do klinické praxe, protože má ohromný přínos nejen pro psychiku pacienta, ale i pro podporu hojení kůže a řady dalších průvodních jevů moderní léčby.
Zůstaňme u vašeho příkladu, jak to bylo u vás?
Absolvovala jsem nějakých 36 ozařování, což je maximální dávka. Je vždycky problém, aby ten proces pokožka vydržela, pokud to nejde, ozařování se přeruší. Tehdy jsem používala měsíčkovou mast s levandulí a s niaouli plus šípkový olej. Nejen že pokožka vydržela ozařování, ale vlastně byla v relativně dobrém stavu i po něm. Překvapující to bylo i pro lékaře.
Firma funguje od roku 1994, vy sama jste se se zakladatelem Zbyňkem Šedivým potkala po osmi letech od založení. Jak jste se dali dohromady?
Bylo to vlastně osudové setkání. Přestěhovali jsme se s manželem do chalupy po prababičce na Vlčí Hoře. Narodily se nám děti a já přemýšlela, do čeho se pustit. Coby vystudovaná aromaterapeutka jsem potřebovala materiál pro svoji práci a narazila na firmu z Krásné Lípy, která byla jedna ze dvou, co tehdy dovážely éterické oleje do Česka. Krásná Lípa je mimochodem čtyři kilometry od naší chalupy. Takže se zakladatelem firmy Zbyňkem Šedivým jsme se potkali nejprve na odborné rovině. Dělala jsem kurzy masáží pro jeho firmu, začali jsme se potkávat na poli Institutu aromaterapie, kde jsme oba lektorovali.
Firma se ještě tenkrát jmenovala Nobela. Čím vás její koncept oslovil?
Zaujalo mě hlavně propojení s běžnou kosmetikou. Aromaterapie byla tehdy poměrně neznámá a nebylo úplně snadné ji dostat k zákazníkům, ale přes kosmetiku to šlo mnohem lépe – vysvětlit lidem, že v běžném denním rituálu kosmetického ošetření se dá vytvořit ještě něco navíc, že nejde jen o péči o pleť, ale i o zdraví a psychiku.
Jste známí tím, že tvoříte vlastní receptury. Jak se mění preference zákazníků s lety? Co chtěli zákazníci tenkrát a co je zajímá dnes z hlediska téhle přírodní kosmetiky?
Je to hodně o trendech. Dřív jsme měli práci s tím vysvětlovat, co vůbec je přírodní kosmetika, jak se liší od té běžné. Iniciovali jsme proto vznik certifikace a dnes jsou zákazníci mnohem informovanější.
Sami hledají suroviny a trendy a my se snažíme jim vyjít vstříc a správně je uchopit. Vlastně dříve jsme trendy častěji sami vytvářeli a dnes více posloucháme zákazníky.
A co říkají v roce 2025?
Vnímáme třeba velký trend arganového oleje. Hodně se o něm píše, hodně světových značek ho začalo využívat. Podobně to bylo s mandlovým olejem, kyselinou hyaluronovou a podobně. Ale v zásadě jde opravdu jen o ten trend. Když se podíváte úplně do detailů chemického složení, tak se arganový olej příliš neliší od jiných rostlinných olejů ve svém složení a ve svých účincích.
Kyselina hyaluronová je něco podobného. Skvělá věc, ale její poptávku zvyšují velké kosmetické značky. Naším úkolem je propojit ty dva světy – trendy a přírodní kosmetiku, o které máme přehled a rozumíme jí. Koneckonců jsme první, kdo ji zkouší a testuje.
Ještě se vraťme k začátkům, protože vy jste prošlapávala cestu ostatním, ať už to bylo tím, že jste byla první diplomovanou aromaterapeutkou v České republice, nebo že jste stála u zrodu certifikací. Jak se na vás lidé dívali?
Tehdy jsem měla malé děti a musela propojit edukační a pracovní činnost s péčí o rodinu. Stavěla jsem kurzy, přemýšlela, jak aromaterapii lidem na kurzech předat. S kolegyní Bárou Krejčí jsme připravovaly víkendové kurzy pro veřejnost, zároveň jsem si otevřela svoji praxi tady v Krásné Lípě. Pracovala jsem v ústavu sociální péče, což byl můj záměr, dávat péči a masáže klientům. Nakonec se ale ukázalo, že spíš než klienti potřebovali moji péči sestřičky a ošetřující personál. Zároveň jsem měla praxi doma v chaloupce, jezdili za mnou lidé i z Prahy, bylo to dost náročné.
Kdybyste měla sílu a prostředky jako globální firma k tomu tu vlnu udělat, s čím by to bylo? Co je podle vás neobjevená, zázračná látka nebo terapeutický postup?
My takovou vlnu vlastně vytváříme už dlouho s naší řadou Biofáze, což je enzymatická regenerace a podle mě dosud globálně nedoceněná věc.
Je to unikátní postup enzymatické regenerace pleti, kdy se využívá éterických olejů, aby snížily efekt volných radikálů. Antioxidační účinky máme potvrzené studií z Univerzity Palackého v Olomouci. Biofáze pomáhá s celou řadou kožních problémů. Není to žádná rychlá kosmetika, ošetření je třífázové, člověk se u něj musí zastavit, věnovat si čas, zůstat s tou vůní a to je přesně trend, ke kterému chceme směřovat.
Adéla Zrubecká
• Je spolumajitelkou Nobilis Tilia, drží menšinový podíl.
• V roce 1987, ve svých 19 letech, emigrovala do Velké Británie.
• Vystudovala aromaterapii v Institutu tradiční přírodní medicíny a aromaterapie v Londýně.
• Ve firmě se věnuje vývoji nových produktů a navrhování aromaterapeutických směsí.
• V roce 1995 si otevřela vlastní praxi pro klienty.
• Spoluorganizuje zahraniční konference aromaterapie a publikuje v odborných i populárních časopisech.
• Je lektorkou Institutu aromaterapie a zaměřuje se zejména na praktické využití aromaterapie ve spojení s tradiční čínskou medicínou.
Nobilis Tilia má pro návštěvníky velkou zahradu, ale kde se dá vzít dostatek bylin pro vaši výrobu?
Naše bylinková zahrada slouží hlavně pro výukové a relaxační účely. V aromaterapeutické kosmetice využíváme éterické oleje, to je trochu jiná disciplína. Aby se vyrobily, potřebují ohromné množství bylin a potřebují svůj specifický proces výroby. Ty nejkvalitnější se vyrábějí z bylin, které se zpracovávají přímo v místě pěstování a sběru. My následně destilované oleje nakupujeme jako surovinu od prověřených dodavatelů.
Jak to vypadá s rozvojem retailu? Vím, že jste otevírali kamenné prodejny v Brně a v Ostravě. Jak je v dnešní době složité je udržet?
Retail je dnes z mého pohledu problematická oblast. Zákazníci se přesouvají do online prostoru a otevírání kamenných prodejen je spíše snaha o návrat zpátky k tomu, co nám připadalo normální před covidem. Na druhou stranu zážitková kamenná prodejna na Vlčí Hoře a obchod v Praze v pasáži Platýz fungují báječně a zákaznice se tam naučily chodit kvůli perfektnímu servisu. Přece jen nakupovat aromaterapeutickou kosmetiku online není úplně ideální. Pokud určitý výrobek neznáte, nevíte, jestli vám jeho vůně sedí, a tedy jestli pro vás bude vhodný.
Loni jste se rozhodli, že běžný provoz bude řídit výkonný manažerský board. Jak se na to rozhodnutí zpětně díváte, čím se tedy zabýváte?
Manažerské řízení jsme začali předávat už víc než před deseti lety. Celý proces měl za cíl, abychom se mohli jako majitelé odpojit od firmy do majitelských pozic a firma na nás nebyla závislá. Začali jsme tím, že jsme přijali manažery na klíčové pozice a začali předávat kompetence. Potom jsme přijali generálního ředitele a úplně vystoupili z operativy, loni jsem předala jako poslední své jednatelství.
Teď řídíme firmu přes majitelské zadání a přes dozorčí radu, scházíme se vždycky jednou za měsíc s jednatelem. Dnes tedy firma běží a musím říct, že to je z pohledu budoucnosti nejlepší způsob, jak zajistit, aby firma „neumřela“ se svými majiteli.
Takže ji budujete na příští desítky, možná stovky let?
Možná se jednou připojíme k českým stoletým firmám.
Vaše filantropické aktivity se často točí kolem rodin, žen a dětí, ale i regionálního rozvoje. Proč právě tato témata?
Já to vnímám jako úplně přirozený efekt. Aromaterapie a přírodní kosmetika jsou často vstupní branou právě pro ženy – obzvlášť ve chvíli, kdy čekají dítě. Najednou začnou víc přemýšlet o tom, co jedí, co používají, v čem perou, a hlavně co dávají na vlastní tělo i na pokožku svého miminka. S tímhle zájmem se dnes setkáváme stále častěji a aromaterapie je přirozenou součástí téhle cesty. Nejde jen o péči o pleť, ale i o prevenci nemocí a zdraví celé rodiny. Takže zaměření na ženy, děti a na rodiny je pro nás vlastně naprosto logické.
Do toho se promítá i vaše regionální působení, že?
Ano, žijeme ve Šluknovském výběžku, což je neuvěřitelně aktivní region. Neustále se tady něco děje – kulturní akce, sportovní podniky, komunitní projekty. Samozřejmě nám chodí i žádosti o podporu. My jsme si proto naše sponzorské aktivity rozdělili do tří linií. První je majitelská – vlastníci firmy rozdělují procento z čistého hospodářského výsledku podle svého uvážení. Další procento spravuje marketing a směruje je k zákaznickým skupinám a spolupracím. A třetí linie je podpora odborných organizací formou členství nebo spoluprací.
Takže je to pevně ukotveno v DNA firmy, není to jen „nárazové“ dávání?
Přesně tak. Každý rok tvoříme fond, který představuje přibližně dvě procenta z hospodářského výsledku – v roce 2024 to bylo necelého půl milionu korun. Ty peníze pak rozdělujeme mezi různé projekty.
Které z nich vám jsou nejbližší?
Určitě dlouhodobá spolupráce s Nadačním fondem Zdeňky Žádníkové. To už je víc než patnáct let, co společně podporujeme nástěnné malby v dětských nemocnicích. Obrázky výtvarníka Libora Škrlíka proměňují prostředí, kde děti tráví těžké chvíle, v něco laskavějšího a útulnějšího. Loni na tyto účely šlo kolem 120 tisíc korun. Pak je tu spousta regionálních aktivit – od plesů, turistických pochodů až po ženský cyklistický závod Tour de Feminin nebo konferenci Prolínání světů, akci Respekt k porodu. Podporujeme také projekt Patron dětí, který pomáhá zdravotně či sociálně znevýhodněným rodinám, a další.
Když se bavíme o filantropii – jak by měla začít firma, která o tom přemýšlí, ale neví jak?
Začít je vlastně jednoduché. Říct si: Chci to dělat, dává mi to smysl. U nás to nejdřív bylo v osobní rovině – s manželem jsme podporovali různé projekty, měli adoptované děti na dálku. Přirozeně jsme to pak přenesli i do firemní kultury. Důležité je najít si vlastní cestu. Nemusí jít o miliony, někdy stačí pravidelně vyčlenit malou část. Mně osobně dává smysl pracovat s procentem ze zisku, protože když se firmě daří, může dát víc, a když je horší rok, dá méně – ale stále dává. To je férové a dlouhodobě udržitelné.
Máte pocit, že Češi k filantropii mají blízko?
Myslím že ano. Možná to není vždy tolik vidět, ale máme to v sobě. Když to funguje v rodinách, proč by to nemělo fungovat i ve firmách? Pokud firma tvoří hodnotu, měla by být připravená se o část výsledků své práce podělit s těmi, kteří to potřebují. To je podle mě skutečná společenská odpovědnost.
