Komentář: Facebook má manifest. Co máme my?
V polovině února představil zakladatel a ředitel Facebooku Mark Zuckerberg svůj manifest. Ve statusu o 5 700 slovech se zabývá současnou situací sociální sítě, ale především definuje její společenskou úlohu a navrhuje, jak by se měl Facebook změnit, aby lépe sloužil společnosti. Avšak celé to na mě působí poměrně děsivě.
Otázky ohledně sociální sítě Zuckerberg rozdělil do pěti komunit: podporující, bezpečnou, informovanou, angažovanou a inkluzivní. Facebook totiž hrál ve společnosti významnou roli především v loňském roce, kdy doslova ovlivnil chod světových událostí. Například tím, že během prezidentských voleb ve Spojených státech uživatelům nabízel nepravdivé zprávy. To pak pochopitelně mohlo ovlivnit úsudek mnoha voličů.
S tím také souvisí dva problémy, které u Facebooku považuji za zásadní. Tím prvním je vytváření sociálních bublin. Lidé se tady mnohdy spojují jen s názorově stejně naladěnými jedinci, čímž nedochází ke kritickému analyzování informací, ale pouhému potvrzování svých názorů. A to může zároveň podporovat i druhý problém – takzvané fake news, tedy falešné zprávy nebo nyní módní označení „alternativní pravda“. Tyto dva faktory v současnosti ovlivňují společenský diskurz zásadním způsobem, což je nepochybně způsobeno Facebookem. Můžeme mu to ale dávat za vinu?
„V časech, jako jsou tyto, je pro nás ve Facebooku nutné, abychom vybudovali sociální infrastrukturu a dali lidem moc vybudovat globální společenství, které bude fungovat pro nás všechny.“ Ne, to neřekl politik při svém honu za voličskými hlasy, ale jeden z nejbohatších mužů na světě, Mark Zuckerberg. Jedná se o jednu z částí jeho manifestu, v podobném duchu se však nese i zbytek. Zakladatel v něm přijímá společenskou zodpovědnost za svůj vynález, což je nepochybně úctyhodné – uvědomuje si slabiny něčeho, co z něj udělalo celebritu světového formátu.
Sám tak chce své vypiplané dítě v zájmu společnosti změnit, „aby nás udrželo v bezpečí, informovalo nás, zvýšilo občanskou aktivitu a zapojilo nás všechny do chodu světa“. Zároveň si ale Zuckerberg uvědomuje, že nastalá situace je nová, a je proto důležité vymyslet nové způsoby řešení. Budiž, všechno to jsou tvrzení, se kterými se nedá nesouhlasit. Je nepochybně ve veřejném zájmu, aby byli lidé společensky aktivnější, uměli diskutovat a analyzovat informace.
Dejme si ale celý manifest do širšího kontextu. Tento text vyšel z ruky jednoho z nejbohatších lidí, který své jmění vydělal právě na tom, že lidi spojoval do virtuálních přátelství a snažil se, aby v umělém prostoru Facebooku trávili veškerý volný čas. I když je možné, že myšlenka manifestu vychází čistě z potřeby zlepšit svět, Facebook tím nijak neutrpí. I když by měl. Silně pochybuji, že se dá bojovat proti Facebooku Facebookem.
Ve výsledku totiž Zuckerbergovy nápady povedou jen k tomu, že lidé nebudou mít žádnou potřebu sociální síť opouštět. Třeba proto, aby si ověřili pravdivost zpravodajství. O tu by se totiž měl postarat algoritmus umělé inteligence. Tak jako se bude Facebook snažit o to, aby eliminoval teroristické podněty, které se na síti šíří. Krásný nápad, nikdo přeci nechceme v našem světě terorismus. Ale je správné boj proti němu svěřovat komerční firmě? Teď to bude asi bláznivé srovnání, ale s všemocnou firmou máme v Česku vlastní zkušenosti. I když podniká v jiném oboru, říkám jen: „Díky, nechci.“
Jako největší hrozbu to ovšem vnímám pro tradiční žurnalistiku. Už nyní Facebook s Googlem inkasují tři čtvrtiny všech příjmů z internetové reklamy. Ano, na veškerá ostatní internetová média připadá ten malý zbytek. A s ním se kvalitní žurnalistika dělat nedá, příjmy z internetové reklamy jsou totiž příliš malé. Novináři tak budou na Facebooku ve finále závislí, což negativně ovlivní jejich práci. Protože ačkoliv Facebook bude chtít ovládnout žurnalistický prostor, autoři zpráv za to nebudou mít adekvátní finanční ohodnocení.
Důsledek bude zřejmý. Pokud otevřete papírové noviny, články v nich postupují tak, jak je poskládali editoři. Obvykle od společensky nejdůležitějších zpráv přes publicistiku až ke kultuře a oddechovým tématům. Jelikož ale Facebook žádné editory nemá, důležitost obsahu, který se objeví v jejich kanálu, volí uživatelé sami. Z vlastní zkušenosti vím, že i čtenáři seriózních médií jako zběsilí klikají na články o modelkách, sexu nebo absolutně nedůležitých událostech. A přesně to budou algoritmy Facebooku silně podporovat a novinářova motivace utvářet seriózní zpravodajství bude ta tam.
Jak už jsem zmínil výše, manifest Facebooku není špatná věc. Problém je v tom, že s ním přišel Facebook. Podporovat kritické myšlení, čtenářské schopnosti a občanskou společnost by totiž neměl konglomerát vydělávající na lidských slabostech. Starat by se o to měly především státy a to už během výuky mladých. Ano, jak řekl sám Zuckerberg, s touto situací jsme se ještě nesetkali, tudíž ani já vládám nezazlívám, že v tomto ohledu nijak nezareagovaly. Není však nejvyšší čas Zuckerbergovy myšlenky místo Facebooku přenést spíše do školních lavic?
