V energetické krizi nastane s blížící se topnou sezonou další a dosud nejdramatičtější dějství. Navzdory vládním snahám je jasné, že účty za energie dál porostou. Zabránit by tomu podle analytiků mohly jen zlepšující se vztahy Západu s Ruskem. Na takový vývoj se lze podle nich ale jen stěží spoléhat.
Burzovní trh oceňuje roční dodávku elektřiny na rekordních 400 eur za megawatthodinu. To je třikrát více, než kolik stála na začátku roku a pětkrát více než před rokem. I plyn se pohybuje kolem historických cenových maxim. Nejčastěji se u něho sleduje měsíční kontrakt na rotterdamské burze, kde zářijová smlouva vychází na více než 200 eur za megawatthodinu. Oproti loňskému létu to je pětinásobek.
Dodavatelé tak budou muset dále zdražovat a tento trend bude podle hráčů z trhu pokračovat i v příštím roce. Jeden ze středně velkých dodavatelů, společnost Centropol, například předpokládá, že v roce 2023 najdou odběratelé na fakturách ještě vyšší čísla než letos.
„Právě jsme aktualizovali cenový výhled, tedy kolik budou domácnosti v roce 2023 platit za elektřinu a kolik za zemní plyn. Z ní vychází, že roční vyúčtování bude znovu vyšší, oproti letošku až dvojnásobné. Domácnosti, které plynem anebo elektřinou vytápějí, se dostávají na roční náklady ve výši sto tisíc korun a více,“ odhaluje šéf marketingu Centropolu Jiří Matoušek.
Vývoj cen na trh dodavatelů se plně odvíjí od cen na evropských energetických burzách, které momentálně drží pevně pod krkem ruský prezident Vladimir Putin. Nejistota na trhu přitom nejspíš jen tak nezmizí, míní analytici.
„Ceny reagují na riziko, že i ten slabý proud plynu, který do Evropy z Ruska míří, bude zastaven. Osobně to příliš neočekávám, protože by tím ruský prezident přišel o vyjednávací páku. Na druhé straně je jasné, že Putin udělá vše pro to, aby udržel vyšponované ceny evropských energií co nejdéle,“ míní analytik společnosti ENA Jiří Gavor.
Jediné, co takovému vývoji může zabránit, je podle Gavora výhled na zastavení horké fáze konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. „Z minulosti víme, že míru nejistoty na trhu by mohl snížit už jen náznak navrácení těchto zemí k jednacímu stolu. Cena na burze by pak mohla klesnout. Určitě to někdy přijde, protože se bojující armády vyčerpávají. Kdy to ale bude, nikdo neví,“ dodal.
Pokrýt zvýšené náklady za energie pomůže domácnostem stát jen zčásti. Ve středu ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela ohlásil, že příspěvek na topnou sezonu bude činit až 17 500 korun, o 1500 korun více, než původně plánoval. Zároveň se ale nově hovoří o tom, že tato částka bude rozdělena a jen čtvrtina z ní bude vyplacena letos. Podle Matouška i Gavora je to málo.
„Doporučoval bych příspěvek až 16 tisíc korun vyplatit už v rámci letošního rozpočtu s tím, že případná další pomoc bude zvažována a upřesněna v roce 2023,“ říká Gavor s tím, že s takto nastavenou podporou bude mít velká část odběratelů problémy se zálohami.
Zdroj z energetického trhu, který si nepřál být jmenován, v takto nastavené podpoře vidí snahu o spořivost a dodržení naplánovaných výdajů státního rozpočtu. „Vláda musí rozpočet dodržet a už ví, že jedinou cestou je rozdělení nákladů mezi roky 2022 a 2023. V opačném případě by k vyčerpání úsporného tarifu mohlo dojít ještě v tomto roce. Výsledkem je, že příspěvek na energie pomůže v roce 2022 jen velmi omezeně a řada zákazníků může mít s úhradami opravdu velké problémy,“ řekl.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
