Jaroslav Krejčí: Pochmurný výhled pro Wall Street. Výjimečné dekády se nebudou opakovat
Zhodnocení amerických akcií, měřeno indexem S&P 500, bylo v posledních třech dekádách z historického pohledu mimořádné a investoři by se měli připravit na budoucí chudší výnosy. V nejnovější studii k takovému závěru dospěl jeden z ekonomů americké centrální banky. Jako důvod uvádí očekávaný pomalejší růst zisků podniků v USA.
Během let 1989 až 2019 dosáhla průměrná roční návratnost indexu S&P 500 (očištěná o inflaci) impozantních 5,5 procenta bez započtení dividend. Ve stejném období bylo průměrné tempo růstu americké ekonomiky 2,5 procenta. Co je důvodem takového rozdílu? A je takový vývoj udržitelný? Odpověď ekonoma Fedu Michaela Smolyanskyho na druhý z dotazů je jednoznačné NE.
Smolyansky totiž prošel data nefinančních podniků za období let 1962 až 2022. Připomenu, že americký burzovní index S&P 500 sleduje vývoj cen akcií nejvýznamnějších amerických veřejně obchodovaných firem. Namátkou jde například o společnosti, jako jsou Apple, Microsoft, Amazon, Nvidia, Visa či Berkshire Hathaway. Na složení indexu jsou navázána portfolia pasivně i aktivně spravovaných fondů, které mají na starosti biliony dolarů drobných i velkých investorů.
Populárním se investování do burzovně obchodovaných fondů kopírujících S&P 500, známějších jako ETF, stalo v posledních letech i mezi českými retailovými investory. Ti k tomu využívají brokerské platformy jako Degiro, Interactive Brokers, XTB či Portu.
„Mé hlavní zjištění je, že období třiceti let před příchodem pandemie bylo výjimečné. Během této éry došlo ke značnému poklesu úrokových sazeb i korporátních daní. To se automaticky významně projevilo na růstu firemních zisků,“ píše ekonom ve své studii.
„Konkrétně jsem zjistil, že efekt snížení úrokových a daňových sazeb se na růstu reálných korporátních zisků v letech 1989 až 2019 podílel z více než 40 procent. Navíc, pokles bezrizikových sazeb (myšleno výnosů amerických vládních dluhopisů, u nichž je bráno riziko nesplacení jako nulové – pozn. red.) vysvětluje kompletně expanzi ukazatele P/E (poměr ceny akcií k čistým ziskům) během tohoto období,“ dodává Smolyansky. Ve světě investic mimo jiné platí, že investoři jsou ochotnější kupovat akcie za vyšší násobky, pokud očekávají rychlejší růst firemních zisků.
Podle Smolyanského zmíněné faktory z většiny vysvětlují výjimečné zhodnocení indexu S&P 500 v uvedených letech a investorům vzkazuje, že je velmi nepravděpodobné, že by se zmíněná situace měla do budoucna opakovat. Připomíná, že úrokové sazby v USA, včetně výnosu vládních i firemních dluhopisů, byly velmi nízko již před příchodem pandemie.
Stejný argument podle něj platí i pro zdanění firem. Připomíná, že takzvané efektivní zdanění zisků nefinančních podniků kleslo v USA mezi lety 1989 až 2019 z 34 procent na pouhých 15 procent. Vzhledem k vysokému zadlužení federální vlády se podle Smolyanského pokračování tohoto trendu, který začal už na počátku 80. let během vlády prezidenta Ronalda Reagana, nedá očekávat.
„Celkový závěr je tedy takový, že s očekávaným zpomalením růstu firemních zisků a bez kompenzace v podobě expanze násobků P/E nebudou reálné dlouhodobější výnosy akcií v budoucnu pravděpodobně vyšší než okolo dvou procent, tedy budou v souladu s růstem HDP,“ predikuje Smolyansky. Z tohoto pohledu označil výhled za pochmurný.
Pro investory, drobné i velké, z toho vyplývá jediné – minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Pokud budou mít tuto poučku na paměti v kombinaci s tím, co píše ekonom Fedu, předejdou přehnaně optimistickým očekáváním a budoucímu zklamání.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
