Umělá inteligence smaže juniorní místa. Přijde čas na zdanění AI a nepodmíněný příjem, předvídá Ludwig

Umělá inteligence se podle podnikatele a spisovatele Petra Ludwiga stane největší revoluci od nástupu elektřiny a průmyslové výroby. Rozdíl je ale v rychlosti. Zatímco průmyslová revoluce probíhala desítky let, změny spojené s AI se odehrávají mnohem rychleji. 

„Máme tendenci si říkat, že to nějak dopadne, stejně jako to dopadlo u předchozích technologických změn. Jenže tentokrát je tempo úplně jiné,“ upozorňuje v rozhovoru v pořadu FLOW Ludwig, který na toto téma vydal na podzim knihu Od chaosu ke smyslu s podtitulem Jak uspět ve světě změn a umělé inteligence. 

Ohrožení AI? Právníci, překladatelé, účetní a další

Podle studie Mezinárodního měnového fondu se dopady umělé inteligence dotknou přibližně 60 procent pracovních míst ve vyspělých ekonomikách. „Hlavně lidí, kteří většinu pracovní doby pracují s informacemi – u počítače, s textem, daty nebo s čísly,“ varuje Ludwig. AI už dnes zvládá rutinní právní analýzy, účetnictví, zákaznickou podporu, marketingové texty nebo základní programování.

„Pokud jste průměrný překladatel, copywriter nebo juniorní právník, jste objektivně ohrožení. AI je rychlejší, levnější a každým měsícem lepší,“ dodává. Dalších zhruba 20 procent lidí se podle MMF bude muset v horizontu několika let kompletně rekvalifikovat.

Juniorní místa budou mizet

Zásadní změnou je podle Ludwiga tlak na juniorní pozice. Ty historicky sloužily jako vstupní brána do oboru. „Firmy si dnes kladou otázku, jestli se jim vůbec vyplatí juniory nabírat. Spoustu jejich práce už zvládne AI,“ říká v pořadu FLOW. To může mít dlouhodobé dopady. „Pokud nebudeme vychovávat juniory dnes, nebudeme mít seniory zítra. A to je strukturální problém, který si teprve začínáme uvědomovat.“

Podle Ludwiga se první varovné signály objevují v USA. „Roste nezaměstnanost u mladých programátorů, a to na úroveň kolem šesti procent. To je u této skupiny extrémně vysoké číslo,“ upozorňuje. Firmy zároveň zpomalují nábor absolventů a více experimentují s automatizací. „Místo pěti lidí dnes vezmou dva a zbytek práce nechají na AI nástrojích.“

Lidé bez smyslu života 

Největší riziko však Ludwig nevidí pouze v ekonomických dopadech. „Skutečný problém může být psychologický a společenský. Lidé si u nás definují identitu skrze práci. Když o ni přijdou, přijdou i o smysl života,“ varuje. Odkazuje přitom na historika Yuvala Noaha Harariho a jeho koncept useless class – skupiny lidí, kteří nejsou potřební ani z hlediska trhu práce, ani společenské poptávky. „To je scénář, na který nejsme připraveni ani institucionálně, ani mentálně.“

Podle Ludwiga se trh práce nerozdělí jen na „technické“ a „netechnické“ profese. „Rozhodující bude schopnost spolupracovat s AI, správně se ptát a využívat ji jako nástroj,“ říká. Zároveň poroste význam lidských dovedností. „Empatie, naslouchání, práce s emocemi, autenticita. To jsou věci, které AI jen tak nenahradí.“

Paradoxně může podle Ludwiga technologie zvýšit cenu lidského kontaktu. „Lidé si budou připlácet za human touch – za živého terapeuta, lektora, kouče nebo osobní setkání,“ míní. Budoucnost podle něj nebude jen o efektivitě, ale i o hledání nové rovnováhy. „AI nám vezme část práce. Otázka je, jestli nám zároveň pomůže najít smysluplnější způsob, jak ten čas využít.“

Jak rychle výkon AI roste? Proč bychom měli pěstovat lidské vlastnosti? Další z témat, která probrala Veronika Jonášová v pořadu FLOW. Podívejte se ve videu v článku.