Německo se stále rve s dopady odstavení jádra. Zelenání se komplikuje, odchod od uhlí se může zdržet
- Zelené zdroje v Německu nestačí zajistit ani unijní průměr čisté energie v mixu.
- Merz tvrdí, že klimatické cíle musejí ustoupit energetické bezpečnosti.
- Vláda chystá reformy, které mohou negativně dopadnout na investice do obnovitelných zdrojů.
Německo je sice považované za evropského tahouna v dekarbonizaci, toto úsilí si ale značně zkomplikovalo odchodem od jádra v roce 2023. Země loni podle energetického think-tanku Ember vyprodukovala 59 rocent elektřiny z nízkouhlíkových zdrojů. Unijní průměr byl přitom 71 procent a například vysoce jaderná Francie se dostala dokonce na 95 procent. Fosilní zdroje se na výrobě elektrického proudu v Německu podílely ze 41 procent, zatímco průměr sedmadvacítky činil 29 procent.
Největší evropská ekonomika si dobře vede v oblasti slunce a větru. Loni tímto způsobem vygenerovala 45 procent elektřiny, vysoko nad průměr regionu. Země by přitom chtěla, aby do konce dekády pocházely čtyři pětiny elektrického proudu z čistých zdrojů. Není ale zdaleka jasné, zda se jí to podaří. Někteří experti varují, že Německo směřuje k potenciálnímu nedostatku elektřiny v roce 2030 a toto napětí se odráží i v jejích cenách.
Berlín se bojí, zda bude mít včas dostatek plynových provozů
Německý energetický regulátor sdělil Bloombergu, že jsou zapotřebí nové zákony k rozšíření energetických kapacit. A kancléř Friedrich Merz naznačuje, že energetická bezpečnost bude mít prioritu před klimatickými cíli. Země nutně potřebuje záložní zdroje pro období, kdy nefouká ani nesvítí slunce. Plánuje nové plynové elektrárny, které by do roku 2045 nákladně přešly na vodík. Ale jejich výstavba vázne, brzdilo ji dohadování s Evropskou komisí. Dalším rizikem je globální nedostatek plynových turbín v době, kdy o nové zdroje pro AI usilují i Spojené státy.
Merz proto už na podzim prohlásil, že by země měla zvážit pozastavení uzavírání zbývajících uhelných elektráren, dokud nebudou připravena nová plynová zařízení. „Při odchodu jsme vždycky poměrně rychlí, ale při zavádění je to docela komplikované. Chtěl bych, aby to bylo naopak,“ řekl tehdy na setkání představitelů energetických společností v Berlíně se zjevnou narážkou na odchod od jádra.
Politik je dlouhodobým kritikem tohoto kroku. „Byla to vážná strategická chyba odstoupit od jaderné energie. Pokud se to mělo stát, měli alespoň před třemi lety ponechat poslední zbývající jaderné elektrárny v Německu připojené k rozvodné síti,“ zopakoval nedávno.
Připojování zelených zdrojů se může zkomplikovat
Kancléř také navrhl zpomalit instalaci obnovitelných zdrojů, aby se nejdříve vyřešil problém s úzkými hrdly v energetickém systému. Celá Evropa je v tomto směru v pozoru od loňského silného blackoutu na Pyrenejském poloostrově. Der Spiegel před pár dny informoval, že ministerstvo hospodářství v Berlíně plánuje omezit přednost obnovitelných zdrojů při připojování k síti. Tato záruka přitom dosud poskytovala investorům jistotu plánování.
„Připojení výrobních, skladovacích a spotřebních zařízení k elektrické síti čelí stále větším výzvám,“ uvádí se v návrhu zákona, který posléze citovala i agentura Reuters. „To je způsobeno v první řadě obrovským počtem žádostí o připojení, kterým čelí provozovatelé sítí. Zejména pokračující záplava žádostí od velkých bateriových úložišť přetěžuje operátory a blokuje další žadatele o připojení k síti,“ tvrdí materiál.
Reformy tak mohou snížit atraktivitu výstavby zelených zdrojů v regionech s úzkými hrdly. Provozovatelé by navíc mohli investorům do nich částečně účtovat poplatky za modernizaci a rozšíření sítě, což by dále zvýšilo investiční náklady. Mediální únik ale vzbudil negativní pozornost koaliční SPD, není tak zatím jasné, jaký bude osud návrhu.
Provoz lignitových elektráren se někdy vyplácí
Stejně tak nejistý zatím zůstává harmonogram odchodu země od uhlí. Konečný termín pro exit je od roku 2020 stanoven na rok 2038. Předchozí vláda za účasti Zelených však směřovala spíše k roku 2030. Dřívější útlum se týká především silně průmyslového Severního Porýní-Vestfálska. Rozhodnutí, zda tamní uhelné bloky i po tomto termínu zůstanou v rezervě, by přitom mělo padnout nejpozději v létě.
Budoucnost uhlí bude nejspíš závist i na jiných faktorech, než jsou emise a obava o dostatek zdrojů. Odpůrci uhlí totiž argumentovali tím, že nejenom poškozuje klima, ale je také příliš nákladné.
Bloomberg však minulý měsíc uvedl, že i některé z nejšpinavějších německých lignitových elektráren se poprvé od listopadu vrátily k zisku v souvislosti s poklesem cen emisních povolenek. Jejich provoz v té době vycházel lépe než v případě plynových zdrojů a analytici mínili, že takový stav nejspíš nějakou dobu přetrvá.
