Bez práce je nejméně lidí od jara 2009, nezaměstnanost klesla na šest procent

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: Kubelka Tomas

Nezaměstnanost v Česku v září klesla ze srpnových 6,2 procenta na rovných šest procent. Navázala tak na srpnový pokles po mírném nárůstu nezaměstnanosti v červenci. Lidí bez práce bylo 441 892, což je nejméně od března 2009. Meziročně byl pokles nezaměstnanosti ještě výraznější, loni v září totiž činila 7,3 procenta. Podíl nezaměstnaných je nejnižší nejméně od ledna 2013, kdy úřad přešel na nový ukazatel nezaměstnanosti.

Uchazečů o zaměstnání bylo ke konci září o 8774 méně než v srpnu, a oproti loňskému září dokonce o 87 206 méně. Z celkového počtu lidí bez práce bylo 424 269 schopno okamžitě nastoupit do zaměstnání. Volných míst evidoval pracovní úřad koncem září 108 573, což bylo nejvíce od prosince 2008.

Jako každé září se na úřady práce hlásila hlavní vlna absolventů škol, ale letos byl jejich počet nejnižší za poslední čtyři roky - celkem 23 089. Volných míst evidoval pracovní úřad koncem září 108 573, což bylo nejvíce od prosince 2008. Největší šance na získání práce mají podle úřadu absolventi technických a řemeslných oborů, poptávka je třeba po svářečích, slévačích či soustružnících.

„Výrazná poptávka po pracovní síle je patrná zejména v oblastech, kde fungují nebo se chystají nové výrobní provozy a kde se zásoba volných pracovních sil značně ztenčuje. Pracovní trh zatím zjevně nezaznamenal ochlazení exportní poptávky, viditelné v některých segmentech zahraničního obchodu v srpnu,“ uvádí hlavní ekonom UniCredit Pavel Sobíšek.

Na jedno volné místo nyní podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka připadá 4,1 uchazeče o práci, přičemž před rokem byla tato relace více než dvojnásobně vyšší. „Tato relace klesla přesně na polovinu dlouhodobého průměru,“ uvedl.

K oživení trhu práce v září podle úřadu napomohlo ukončení dovolených, kdy firmy opět naplno rozjely výrobu. Navíc ještě pokračují sezonní práce, doznívá turistická sezona a do zaměstnání nastoupila se začátkem školního roku řada učitelů.

„V nadcházejících měsících by mohla nezaměstnanost stagnovat, nebo s postupným utlumováním sezonních prací a ukončováním pracovních poměrů na dobu určitou mírně vzrůst,“ sdělila zastupující generální ředitelka Úřadu práce ČR Kateřina Sadílková.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) uvedl, že vláda počítá v návrhu státního rozpočtu pro rok 2016 s pokračováním aktivní politiky zaměstnanosti, s podporou hospodářského růstu, investic i vytváření nových pracovních míst.

Meziměsíční pokles nezaměstnanosti zaznamenalo celkem 71 okresů, kdežto nárůst jen šest. Nejnižší nezaměstnanost měl okres Praha-východ, a to 2,7 procenta, a po něm například Rychnov nad Kněžnou s rovnými třemi procenty a Prachatice s 3,1 procenta. Naopak nejvyšší byl podíl lidí bez práce na Mostecku, kde činil 11,5 procenta.

Pod celorepublikovou úrovní nezaměstnanosti se dostalo dohromady osm krajů

Druhou nejvyšší nezaměstnanost evidoval Úřad práce na Karvinsku s 11,1 procenta a třetí nejvyšší na Ústecku s 10,7 procenta. Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 4,1 uchazeče. Největší přetlak uchazečů je na Bruntálsku, kde jich na jedno místo připadá 17,3.

Z krajů si stejně jako v srpnu udržel nejnižší podíl lidí bez práce Jihočeský kraj, kde nezaměstnanost činila 4,3 procenta. Pod celorepublikovou úrovní nezaměstnanosti se dostalo dohromady osm krajů. Nejvyšší nezaměstnanost byla opět v Ústeckém kraji, a to 9,1 procenta.

V mezinárodním srovnání se Česká republika podle Úřadu práce drží dlouhodobě pod evropským průměrem nezaměstnanosti. Podle posledních sezónně očištěných údajů evropského statistického úřadu za srpen mělo Česko druhou nejnižší míru nezaměstnanosti v Evropě po Německu.

Josef Středula: Češi nedostávají řádně zaplaceno, to musí skončit