Je červená, má korunu a uvnitř to vypadá jako v pokojíčku. Jihlava má novou arénu za dvě miliardy

Kdo mívá dilema, jestli vyrazit na hokej do arény, zažít atmosféru davu a koupit si pivo a párek, nebo raději zůstat doma u televize, kde je klid a pohodlí, má vyřešeno. Jihlavská Horácká aréna, která v sobotu oficiálně otevírá koncertem Ewy Farne, mu nabídne podobné pohodlí domova - a to je přitom halou pro více než pět tisíc lidí. Tento nový multifunkční prostor v Jihlavě má podle odhadů v příštích letech vynést lokální ekonomice až padesát miliard korun.

Horácká aréna vyrostla na místě původního zimního stadionu. Zůstal jen zimáček, jak vedlejšímu stadionu přezdívají místní, který ale prošel výraznou obnovou. Vedle něj v posledních šesti letech vyrostla velká hala, kde se bude odehrávat hlavní program. Zatím tu proběhly tři hokejové zápasy, které měly Horáckou arénu vyzkoušet. Teď už se jede na ostro.

Výjimečný je stadion už jen svou polohou. Nevznikl na okraji města, ale stojí v podstatě uprostřed historického centra, obklopený je bytovými budovami i školou. „Hlavním cílem bylo zakotvit dům do existující struktury Jihlavy. Nechtěli jsme, aby to byla bariéra, nakonec vznikl poměrně kompaktní objem domu, kolem kterého můžete chodit, nakukovat dovnitř a zjišťovat, co se uvnitř děje,“ líčí architekt Ondřej Chybík z architektonického studia Chybík + Krištof.

Vstupy dle světových stran a soustava budov

Kolem oválného domu jsou čtyři vstupy. Kopírují směr na sever, jih, východ a západ, je tedy otevřený do všech světových stran. Nestojí tu ale sám, dohromady tvoří Horáckou arénu čtyři budovy. Studio doplnilo stadion o nárožní budovu, která tak změnila celou tamní křižovatku. Třetí je právě původní tréninková hala. Poslední provozně technické zázemí. Všechny jsou navzájem spojené.

„Dohromady tvoří sportovně kulturní centrum,“ popisuje architekt Jiří Richter ze stejného studia. Podobné uspořádání má ještě jednu výhodu. Srovnává terén mezi dvěma stranami haly, rozdíl je až šest metrů. Ateliér sem umístil schodiště, které zezdola vede k restauraci v nárožní budově. Schody mohou být v letních měsících pobytové a sloužit v jako zahrádka.

Vznikl každopádně průchod kolem arény, který funguje jako veřejný prostor a spojuje tak hlavní ulici Tolstého se Smetanovými sady. Ty se město rozhodlo revitalizovat. Zatím nedokončený park vyjde na dvacet milionů, už dnes je tam vidět obří dílo Krištofa Kintery, které dostalo název Hra a je složené ze zábradlí původního zimního stadionu, o které se léta opírali fanoušci.

Sázka na surovost

Samotnou arénu tvoří betonové tvárnice, není tady žádný sádrokarton, ani omítky, jen surový šedý beton. Ten doplňuje perforovaný červený plášť. Barvou aréna reaguje na heraldické barvy Jihlavy, ale i kraje. Uvnitř se nachází trochu jiný odstín, ten zase reaguje na barvy klubu, tedy Dukly Jihlava. Architekti ji ale zvolili i proto, že červená je barva slavnostní.

„Domy ve městě mají mít svou hierarchii. Ty, co jsou placené z veřejných prostředků, mají být výrazné,“ míní Chybík. Výrazným prvkem fasády jsou také trojúhelníky, které mohou připomínat korunu, gotické památky ve městě, nebo ježka, který je ve znaku Jihlavy. Večer se koruna rozsvěcí.

Uvnitř použili architekti stejné motivy jako zvenčí, hlavní roli hraje beton doplněný o červenou barvu. V sále je dokonce beton červenou barvou napuštěný tak, aby barva nikdy nevybledla a diváci ji neokopali. Jsou tu červené závěsy, které v případě potřeby vytvoří v sále soukromí, a pak jsou tu sedačky.

Mají dva odstíny. V sále jsou rozmístěné cik cak, což vytváří dynamiku. Navržené jsou na míru, a to architekty spolu s designérem Davidem Karáskem, jenž stojí za společností Kovostal ze skupiny mmcité. Zvláštností sedaček jsou malé otvory, které pomáhají dotvořit akustiku v sále. Další mobiliář pak dodala také firma Profil nábyek, jenž pochází z Vysočiny.

Sázka na červenou a budoucnost

Červenou uvnitř doplňuje černá. K vidění je na stropech, kde jsou odhalené trubky, podobně jako v průmyslových halách. Černá tvoří rovněž VIP boxy. Je jich tu 32 a jsou ve třech různých velikostech. Největší pojme deset lidí, nejmenší šest. Ve druhém patře jsou černé závěsy, které v případě potřeby a komornějších akcí promění prostor v sál s mnohem menší kapacitou. Pódium i led se nachází uprostřed, kolem dokola je obklopují diváci.

Uvnitř se opakují také trojúhelníky, a to jako malá světélka, která vytvořila společnost Bomma, další světla evokují důležité stavby Vysočiny a stojí za nimi firma Tech - fabrika. Obří lustr v jedné části budovy připomíná například Zelenou horu ve Žďáru nad Sázavou. Orientační systém budovy stvořil Lukáš Kijonka z Times New Realism, je rovněž autorem kreseb v parteru fasády, které mají budovu ochránit před nevkusnou reklamou.

Kapacita haly je 5650 lidí, první dvě řady sedaček se ale dají odmontovat, čímž se zvětší na více než sedm tisíc. „Kapacitu propočítalo město. Fakt je, že kolem dokola nikde podobná stavba není,“ líčí Chybík s tím, Jihlava bude spolu s plánovanou vysokorychlostní tratí dvacet minut od Prahy i dvacet minut od Brna. Potenciál, aby byla aréna vytížená, tak existuje.

Investice do místní ekonomiky

Za zmínku stojí ještě dvě přidružené budovy. Ta nárožní ukrývá na střeše běžecký ovál, pod ním se nachází tělocvična. Obojí mohou využívat i děti z blízké základní školy. Směrem dolů pokračují dvě patra hotelového ubytování, pod ním je zmiňovaná restaurace a dole fanshop spolu se síní slávy Dukly. Zimáčku pak architekti nadělili nové podlouhlé okno, kterým lze nahlédnout na tréninkový led.

Rozpočet stavby Horácké arény dosáhl na dvě miliardy korun. Město si zároveň nechalo udělat propočet, podle kterého by měla budova v příštích dvaceti letech přinést lokální ekonomice až padesát miliard korun. Podle architektů může mít ale mnohem větší dopad.

„Horácká aréna není jen budova, je to nový prostor k setkávání napříč generacemi. Nabízí příležitost nejen pro sportovní fanoušky, ale i pro kulturu, volný čas a městský život. Věřím, že brzy ukáže, jak může architektura přispět k obnově veřejného prostoru a vytváření identity města,“ dodává Richter.