Chamtivost vítána. Druhé pololetí přiloží pod akcie a rozpráší mýtus o předražené Wall Street
Svět by nebyl světem bez kontroverzí a přinejmenším ani do konce letošního roku to nebude jinak. Na jedné straně globální ekonomika lehce ztrácející dech, na druhé straně silná podpora finančních trhů ze strany těch nejmocnějších světových centrálních bank, které mají aktuálně pod palcem obrovský rezervoár potenciálního optimismu. Právě na intenzitě jeho rozlévání do trhu bude záležet konečné skóre letošního roku zdaleka nejen akciových burziánů. Dobrou zprávou zůstává, že východisko je nakloněno happy endu. Inflační boom odezněl a zkazky o jeho druhé vlně se zatím nikterak palčivě nenaplňují. Centrální bankéři tak mohou teoreticky více podpořit ekonomiky a potažmo i burzy. Cesta k dalšímu růstu je tak alespoň zdánlivě volná. Analytický konsenzus přesto zvedá varovný prst. Přinejmenším Wall Street si prý už svůj letošní růst vybrala v prvním pololetí.
„Hlavní událostí druhého pololetí roku bude na světových, a tím pádem i na českých trzích očekávané snížení úrokových měr americké centrální banky,“ zdůrazňuje ekonom společnosti DataRun Petr Bartoň. V tuto chvíli očekávají trhy do konce roku dvojí pokles sazeb, který spustí migraci peněz ve směru od bezpečných, leč nově méně úročených přístavů bankovních kont do světa investičního rizika.
„Na českém investorovi je, aby se rozhodl, kam půjdou peníze světa, které opustí produkty vázané na americké úroky. Primárním cílem méně úročených peněz ale budou akcie,“ dodává Bartoň s tím, že spolu s rostoucími šancemi na znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem může být cílem právě Wall Street.
Fenomén drahé Ameriky
Existují dva typy investorů. První z nich léta odsuzuje Wall Street jako předražený trh, nenakupuje tam a pracně hledá v potu tváře příležitosti všude jinde po světě, což v důsledku nejen nemusí naplňovat výnosová očekávání hráčů, ale navíc po nich taková strategie žádá značné časové náklady.
Druhý typ tvrdí, že „valuační nadstavba“ Ameriky je dlouhodobě přirozená díky vyššímu stupni mentálního pragmatismu ve společnosti jednoduše schopné nejen generovat vyšší ziskovost, ale už jen umožnit zrod nových titánů. Což starý kontinent, ruku na srdce, zrovna nepředvádí. Oba tábory investorů jsou přitom v každém okamžiku zhruba stejně početné, přiklonit se k jednomu z nich tak znamená nebrat v potaz ten opačný a zhruba stejně hlasitý.
Wall Street je přitom aktuálně fakticky na historickém maximu, když jen od počátku letošního roku vydělala investorům kolem dvaceti procent. „Valuace akcií se aktuálně pohybují nad svými dlouhodobými průměry, a proto nelze vyloučit korekci,“ připomíná šéf investic Raiffeisen investiční společnosti Michal Ondruška. Ostatně podle monitoringu agentury Bloomberg mezi analytiky z konce prvního pololetí je Wall Street již nyní nad hodnotou, kterou experti očekávali až pro závěr letošního roku.
Kritici tradičně namítají, že trh je nejdražší za poslední tři roky, když pohledem oblíbené metodiky oceňování akcií i trhů se tamní klíčový index S&P 500 obchoduje při zhruba třicetinásobku zisků, které jsou schopny vygenerovat firmy z indexu. To jinými slovy znamená, že investoři jsou ochotni zaplatit na burze třicet dolarů za jeden firmami vydělaný dolar. Ještě přede dvěma lety to bylo o třetinu méně a trh byl tak touto optikou o třetinu levnější.
„Americké akcie ve skutečnosti nejsou tak drahé, jak si řada lidí myslí, a domnívám se, že mají pořád potenciál řadu investorů překvapit,“ soudí analytik společnosti Fichtner Tomáš Tyl.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
