Jak pracovat s lidmi z Gen Z? Nezvyšujte na ně hlas, jinak dají výpověď
Generace Z, tvořená lidmi narozenými mezi lety 1995 až 2014, tvoří pětinu české populace a do práce vstupuje s jinými hodnotami než generace předchozí. Zároveň se potýká s výrazně vyšší mírou únavy, stresu a vnitřní nejistoty. Podle výzkumu Institutu Solvo je pro mladé zaměstnance duševní klid důležitější než profesní úspěch a místo toho, aby usilovali o kariérní růst, hledají rovnováhu a preferují šéfa-mentora, který by neměl být symbolem nadřazenosti.
Pracovní prostředí, v němž dominuje výkon, tlak a silná hierarchie, generaci Z odrazuje. Až 80 procent mladých mužů a 63 procent žen ve věku 19 až 25 let uvádí, že jim vadí, když na ně někdo v práci zvýší hlas. Podobná míra citlivosti vůči komunikaci ukazuje, že vedoucí pozice by neměly stavět na autoritářství, protože generace Z odmítá tradiční firemní hierarchie a chce sdílenou zodpovědnost i vyšší míru autonomie.
Podle odbornice na personalistiku z podnikohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické Kateřiny Legnerové mladí lidé nemají rádi konflikty a zvýšení hlasu nebo výtky vnímají velice závažně, což předchozí ročníky příliš nechápou. „Starší generace se tomu neumí přizpůsobit, nejsou na komunikaci zcela bez konfliktů zvyklí. Nakonec jim ale nic jiného nezbyde.“ Za řešení věkového napětí na pracovišti považuje Legnerová vzájemný dialog spolu s uvědoměním si a akceptováním svých rozdílů: „Jakmile se obě generace dostanou ke společnému rozhovoru, zjistí, že si jen nerozumí,“ doplňuje.
Klid místo kariéry
Téměř třetině mladých lidí ve věku 15–25 let práce narušuje duševní zdraví. „Únava ze společenského tlaku, přetížení z množství informací, technologického pokroku a vnitřní nejistota ovlivněná děním ve světě jsou pro ně běžným stavem,“ říká členka správní rady Solva Kateřina Havrlant o mladé generaci.
Podle výzkumu agentury Ipsos z října minulého roku trápil stres generaci Z natolik, že 39 procent nemohlo jít do práce a 18 procent i opakovaně. Pohoda a klid jsou důležitější faktory než profesní úspěchy pro 71 procent lidí ve věku 23–25 let, význam práce se tak v jejich životě přesouvá do pozadí.
Vyhoření ještě před třicítkou
Duševní zdraví versus zaměstnání není jen český fenomén, což potvrzuje i americký výzkum agentury Talker Research, podle kterého až 68 procent příslušníků generace Z zažívá syndrom vyhoření. Právě práce je dnes hlavním zdrojem stresu pro mladé lidi, kteří čelí podobné zátěži, jakou jejich rodiče zakoušeli až o dekádu později, kdy k pracovnímu vytížení přibyla i péče o rodinu.
Důsledkem je podle navazujícího výzkumu agentury Talker Research mimo jiné časté střídání zaměstnání. Například více než 70 procent mladých Američanů by rádo změnilo práci nebo kariéru, protože se v aktuálním prostředí necítí bezpečně nebo oceňovaně. Čtvrtina navíc uvádí, že od nich bylo v poslední době očekáváno více, ale jejich plat zůstal stejný. „Mladá generace na nepříjemné situace v práci často reaguje tak, že se rovnou rozloučí se zaměstnavatelem. Je to pro ně velice typické,“ doplňuje Kateřina Legnerová.
Průzkum Institutu Solvo mezi Čechy pak ukazuje, že očekávání generace Z jsou nejen mentální, ale i ekonomická. Polovina respondentů by chtěla mít možnost pracovat z domova, 57 procent by přivítalo státem garantovaný příjem. A zatímco ženy označují za přiměřenou mzdu částku kolem 53 tisíc korun, muži uvádějí dokonce 73 tisíc – výrazně více, než je současný celorepublikový průměr.
