Ruské elity nevědí, co jim přinese zítřek. Putin zabavuje majetky, nepohodlní umírají
Poplach mezi ruskou elitou vzbudil zátah proti zlatému magnátovi Konstantinu Strukovovi, kterému úřady nepovolily odletět ze země. Jeho majetek se mezitím snaží znárodnit. Nedlouho předtím moskevský soud rozhodl o převodu letiště Domodědovo na stát s odůvodněním, že jeho majitelé žijí v zahraničí a nemají právo se svým vlastnictvím nakládat. V zemi navíc stále přibývají podezřelá úmrtí i zatčení z bezpečnostních kruhů.
Strukov, hlavní majitel těžební společnosti Južuralzoloto, jehož majetek Forbes odhaduje na téměř dvě miliardy dolarů, chtěl o víkendu odletět z Jekatěrinburgu do Turecka v soukromém letadle Bombardier. Stroj už byl připravený odstartovat, ale úřady mu na poslední chvíli zakázaly vzlétnout. Přímo na palubě přišel o cestovní pas a zabaveno bylo i jeho letadlo.
Stát se přitom snaží byznysmenovi odebrat i další majetek. Je nařčen z toho, že ho získal na základě zneužití svého postavení a korupčních schémat, média píší také o podezřeních z porušení ochrany životního prostředí a pravidel bezpečnosti v průmyslových provozech. Komentátoři podotýkají, že proti němu vznesená obvinění se v Rusku používají často, když je potřeba zasáhnout proti oligarchům.
Loajalita už neskýtá ochranu
Strukov přitom nebyl považován za miliardáře, který by byl vůči Kremlu kritický. Naopak, dlouho byl popisován jako spojenec prezidenta Vladimira Putina, který zastával i politické role spojené s vládnoucí stranou Jednotné Rusko. Někteří komentátoři proto tvrdí, že zatímco dříve ruské úřady znárodňovaly majetky lidem, kteří utekli před válkou nebo se proti ní vymezili, dnes jsou hnána spíše potřebou.
Aktuální případ znárodnění je totiž součástí větší vlny, kterou se Kreml zřejmě pokouší řešit problémy s bobtnajícím rozpočtem na agresi na Ukrajině a poklesem příjmů v důsledku sankcí a izolace. „Znárodňovací tlak odráží v Rusku rostoucí trend, kdy se úřady snaží znovu získat státní kontrolu nad lukrativními odvětvími, zejména těmi, která jsou spojena s přírodními zdroji,“ konstatoval The Moscow Times.
V březnové zprávě Putinovi generální prokurátor Igor Krasnov uvedl, že hodnota již znárodněných společností se odhaduje na třicet miliard dolarů. Jen loni stát převzal kontrolu nad téměř sedmi desítkami společností. Mezi nejnovější úlovky patří zmíněné Domodědovo, které stát zabavil byznysmenům Dmitriji Kamenščikovi a Valeriji Koganovi.
Kamenščik je podle ruských médií i občanem Turecka a Spojených arabských emirátů a státní zástupci tvrdili, že letiště by tak jako strategický subjekt mohlo být vystavenu riziku zahraničního vlivu. Mezi další letos zabavené majetky patří obilná společnost Rodnie Polya, logistická firma Raven Russia a ropná servisní firma Borets.
Putina může popuzovat fakt, že na rozdíl od státní kasy nejbohatší občané federace za války rozhodně nestrádají. Ruští dolaroví miliardáři loni rozhojnili své jmění o osm procent na 625,5 miliardy dolarů. Tím překonali předchozí rekord ve výši 606,2 miliardy z předválečného roku 2021. Forbes Russia jich eviduje 146, což je nárůst o 21 jedinců oproti předchozímu roku.
Křiklavá záhadná úmrtí
Bohatí a vysoce postavení Rusové ale nepřicházejí „pouze“ o majetky. Někteří také záhadně umírají. Od roku 2022 spáchaly sebevraždu, vypadly z okna nebo se staly obětí bizarních nehod už desítky byznysmenů, manažerů a různých veřejných činitelů. Nemálo z nich tvořili čelní představitelé významných energetických firem jako Gazprom, Lukoil nebo Novatek.
Na předposledním místě tragického seznamu je zatím viceprezident Transněfti Andrej Badalov, který počátkem července údajně vyskočil z okna svého moskevského bytu. „Badalovovo tělo našli pod okny domu na Rubljovské silnici. Jako předběžná příčina smrti byla stanovena sebevražda,“ uvedla agentura TASS.
Poslední přetřásané úmrtí se pak týká ministra dopravy Romana Starovojta, který se podle oficiálních vyjádření v pondělí nejspíš sám zastřelil ve svém autě poté, co ho Putin odvolal z funkce. Spekuluje se o tom, že mu hrozilo stíhání v souvislosti se zpronevěrou.
V zahraničí, především na Ukrajině, ale panuje podezření, že za mnoha případy stojí ruské bezpečnostní složky, a to i u opravdových sebevražd. „Mohou na člověka tlačit tak či onak. Je to dobře známá taktika: buď se zabijete a vaše rodina zůstane v klidu s tím, co má, nebo začnou se zatýkáním, vězněním a nechají všechny v nouzi,“ řekl deníku The Kyiv Independent ukrajinský vojenský analytik a bývalý důstojník SBU Ivan Stupak.
Domnívá se, že někdy má způsob úmrtí vyslat jasnou zprávu, což se týká například velkého množství pádů z oken. „Podívejte se, co se stalo s Jevgenijem Prigožinem. Mohl být otráven někde v Africe a mohli to snadno svést na zkažené banány. Ale zvolili demonstrativní, veřejnou popravu,“ řekl expert.
Prigožin, ruský podnikatel, který byl dlouho blízký Kremlu a založil Wagnerovu skupinu žoldnéřů, se před dvěma lety vzbouřil a vyhlásil boj proti ministerstvu obrany. Akce neměla dlouhého trvání a Prigožin nakonec zemřel v srpnu 2023 při letecké katastrofě.
Éra divokého putinismu
Někteří vysoce postavení Rusové ale končí ve vězení. Například na začátku měsíce poslal soud za mříže bývalého náměstka ministra obrany Timura Ivanova, kterého shledal vinným ze zpronevěry. Zabavil mu majetek a zbavil ho státních vyznamenání.
Ivanovovo uvěznění je součástí širšího zásahu proti vysoce postaveným činitelům ruského ministerstva obrany a armády, podezřelých z korupce. Bezpečnostní složky zatkly více než deset lidí, včetně zástupce náčelníka generálního štábu. V zemi mezitím pokračuje i zatýkání v řadách Národní gardy. Od února byli z korupce obviněni přinejmenším čtyři vysoce postavení činitelé Rosgvardije.
Politoložka Taťjana Stanovajová z Carnegie Russia Eurasia Center míní, že stabilita ruských elit se začala otřásat už po anexi Krymu v roce 2014. Předvídatelný socioekonomický vývoj začaly stále více ohrožovat geopolitické otřesy. Invaze na Ukrajinu pro ně přesto byla šokem, na začátku války se však podpora režimu ze strany elit nezhroutila a všichni se snažili vypořádat s novým stavem věcí.
Sílící hospodářské problémy, Putinova neochota řešit domácí obtíže a jeho přehlížení zájmů byznysu společně s „revizí privatizací“ z devadesátých let ale přinášejí elitě velkou nejistotu. Politoložka tak ve své analýze hovoří o éře „divokého putinismu“, který evokuje chaos předputinovské éry.
„Za těchto podmínek nikdo neví, co přinese zítřek. Každý musí být připraven na to, že bude kdykoli zatčen nebo uvězněn, bez ohledu na svou pozici a hodnost,“ uvedla Stanovajová před časem. Stupak věří, že trend záhadných úmrtí, zatčení, věznění a zabavování majetků bude v Rusku pokračovat s tím, jak ubývají ekonomické příležitosti, mizí zahraniční investice a nervozita, boj o moc a zdroje naopak sílí.
