Proč Němci a Švýcaři nechtějí bydlet ve vlastním? Žebříček deseti zemí, kde nájem není ostuda
Ve vlastním, nebo v nájmu? V naprosté většině Evropy podle Eurostatu převažují domácnosti, které obývají vlastní nemovitost. Tento typ bydlení se ale pro mnoho lidí stává nedostupným, podíl nájemníků se proto stále zvyšuje, zejména ve velkých městech. Ve dvou evropských státech dokonce nájemní bydlení zcela převažuje. Zde je žebříček deseti zemí, kde lidé dávají přednost bydlení v nájmu. A hlavním důvodem paradoxně není jen okolnost, že by na vlastní neměli.
10. Finsko
Ve Finsku bydlí podle Eurostatu ve vlastním něco málo přes 68 procent obyvatel. Oproti střední a východní Evropě, kde je podíl vlastnického bydlení daleko vyšší, představuje finská situace odlišný model. Částečně je to dáno vysokou urbanizací: ve větších městech, například v Helsinkách, převažuje nájemní bydlení. Tento sektor je ve Finsku silný i díky relativně dobré ochraně nájemníků. Vlastnické bydlení proto není v této zemi vnímáno jako automatická norma nebo sociální status.
V posledních letech se finský trh s bydlením vyznačuje výraznými regionálními rozdíly. Zatímco v Helsinkách ceny nemovitostí rostou a dostupnost vlastního bydlení klesá, v menších městech a na venkově zůstávají ceny relativně stabilní. Růst nákladů na hypotéky a vysoké úrokové sazby však odradily část domácností od nákupu nemovitostí, což vedlo k dalšímu posílení nájemního sektoru.
9. Malta
Z pohledu podílu vlastnického bydlení je na tom Malta stejně jako Finsko. V kontextu okolních zemí jde však o spíše nízké číslo, jižní Evropa je obecně známá vysokým zastoupením vlastnického bydlení, které často přesahuje i 80 procent. Důvodem tohoto stavu na Maltě je především prudký růst cen nemovitostí v posledních dvou desetiletích. Z vlastního bydlení se v hlavních aglomeracích stal pro mladé lidi a střední třídu čím dál méně dostupný cíl.
V zemi navíc stále přibývá zahraničních pracovníků a také investorů, což dále zvyšuje poptávku po nájmech a zvyšuje nákupní ceny. Maltský trh s bydlením tak čelí silné poptávce a omezené nabídce. Ekonomický růst, turistický boom a expanze v oblasti služeb vedly k prudkému nárůstu cen jak u novostaveb, tak u nájmů. Hypotéky sice zůstávají relativně dostupné, vysoké vstupní náklady a omezené stavební plochy jsou však na ostrově pro nové vlastníky často nepřekonatelnou bariérou.
8. Švédsko
Vracíme se zpátky na sever. V našem žebříčku osmém Švédsku žije ve vlastním 64,8 procent lidí. Důležitou roli hraje silný a státem regulovaný nájemní sektor, který nabízí stabilní a kvalitní bydlení. Švédský model je známý tím, že jsou nájmy do značné míry fixovány, díky čemuž je nájemní bydlení atraktivní zejména pro mladé lidi a rodiny s nižšími příjmy.
V posledních letech přesto na švédském trhu s bydlením roste tlak zejména kvůli demografickému růstu a omezené výstavbě. Zejména mladé domácnosti často čelí složité situaci, protože mají omezený přístup k vlastnickému bydlení, jenže nájemní trh je už zahlcený a čekací lhůty na regulované byty dosahují i několika let.
7. Lucembursko
Obecně v tomto žebříčku platí (vyjma Turecka na čtvrtém místě), že čím bohatší země, tím větší podíl lidí žijících v nájmech. V Lucembursku ve vlastním žije 63,5 procent lidí. Důvodem je především extrémně drahý trh s nemovitostmi, které patří k nejméně dostupným v celé Evropské unii. Vysoké příjmy a silná ekonomika zvedají ceny bydlení natolik, že i střední třída má problém dosáhnout na vlastní byt nebo dům. Situaci dále komplikují omezené možnosti nové výstavby kvůli malé rozloze země, složitému stavebnímu řízení a vysoké poptávce.
Ceny bydlení tu rostou rychleji než příjmy, nabídka nových bytů nestačí pokrývat poptávku a mnozí obyvatelé jsou odkázáni na nájemní bydlení, které je ale často drahé. Hypoteční trh je stabilní, ale vzhledem k vysokým cenám se mladé domácnosti často zadlužují na dlouhá desetiletí. Výsledkem je, že vlastnické bydlení zůstává v Lucembursku pro řadu lidí nedosažitelné.
6. Francie
Ve Francii bydlí ve vlastním 61,2 procent obyvatel. Země má dlouhou tradici silného veřejného a soukromého nájemního sektoru, přičemž především ve velkých městech je vlastnické bydlení pro značnou část populace finančně nedosažitelné. Systém státní podpory bydlení a relativně silná právní ochrana nájemníků vytvářejí prostředí, kde nájem není vnímán jako dočasná fáze, ale jako plnohodnotná forma bydlení.
Stejně jako ostatní země se Francie potýká v posledních letech s nárůstem cen nemovitostí, zejména v metropolitních oblastech. Kromě vysokých cen jsou tu také překážky k získání hypotéky jako přísnější požadavky na vlastní kapitál a rostoucí úrokové sazby. V oblíbených turistických městech pak trh s bydlením dále komplikují byty využívané jen ke krátkodobému nájmu, především přes platformu Airbnb a další.
5. Dánsko
Třetí a poslední severskou zemí v tomto srovnání je Dánsko. V zemi bydlí ve vlastním necelých 61 procent obyvatel. Ve větších městech jako Kodaň je nájemní bydlení hluboce zakořeněné v městské kultuře a podporováno dlouhodobými investicemi do obecního a také družstevního fondu, který kombinuje prvky nájmu a vlastnictví a tvoří významnou část bytového trhu.
Ceny nemovitostí v Kodani a dalších větších městech v posledních letech vzrostly, což zpomalilo přechod mnoha domácností z nájmu do vlastního. A hypotéky komplikují vysoké vstupní náklady, takže především mladé rodiny zůstávají v nájmu déle než v minulosti.
4. Turecko
Turecko je mezi ostatními zeměmi tohoto žebříčku výjimka. Přestože bychom u něj, stejně jako u dalších ekonomicky méně rozvinutých států Evropy, mohli předpokládat vyšší preferenci bydlení ve vlastním coby základní formy zabezpečení, podle Eurostatu tu obývá svou nemovitost jen 55,8 procent lidí.
Hlavním důvodem nízkého čísla je postupující masivní urbanizace. Miliony lidí se v posledních desetiletích přestěhovaly z venkova do měst a v rychle rostoucích aglomeracích je vlastnické bydlení pro velkou část příchozích finančně nedosažitelné. Své sehrála i inflace a hospodářská nestabilita posledních let, které oslabily kupní sílu obyvatel a ztížily přístup k hypotékám.
3. Rakousko
U našeho jižního souseda žije ve vlastním jen něco přes polovinu obyvatelstva, přesně 54,5 procenta. Také zde mají dlouhodobě rozvíjený nájemní sektor, který tvoří základ rakouské bytové politiky. Ve městech, a především pak ve Vídni tvoří nájemní byty většinu bytového fondu.
Rakouský realitní trh je známý svou stabilitou a poměrně nízkou mírou spekulací. Hypotéky sice zůstávají poměrně dostupné, ale kvůli nemalým vstupním nákladům a důrazu na finanční stabilitu nejsou pro každého. V posledních letech sice dochází k mírnému nárůstu zájmu o vlastnické bydlení, zejména v menších městech a na venkově, ale ve větších aglomeracích zůstává nájemní bydlení dominantní volbou.
2. Německo
První zemí v tomto srovnání, kde převažuje nájemní bydlení nad vlastnickým, je Německo. Konkrétně podle Eurostatu žije v Německu ve vlastním jen 47,2 procent obyvatel. Vysvětlení spočívá ve specifickém historickém a kulturním vývoji. Po druhé světové válce se ve východní části Německa s nástupem socialismu vlastnictví nemovitostí zkomplikovalo a v západní části se rozvinul silný nájemní sektor s důrazem na dlouhodobou stabilitu a ochranu nájemníků. Bydlení v nájmu v Německu není vnímáno jako projev nejistoty nebo nedostatečného postavení, ale jako běžná a plnohodnotná volba, často dokonce výhodná.
A tímto směrem se německý trh s bydlením dále posouvá i v posledních letech. Růst cen nemovitostí ve velkých městech překonává růst příjmů a dostupnost vlastního bydlení tak dále klesá. S tím souvisejí i přísnější podmínky pro hypotéky, které dále komplikují vstup mladých domácností na trh s vlastním bydlením. To vše následně dále posiluje trh s nájemním bydlením.
1. Švýcarsko
Nejnižší podíl vlastnického bydlení v Evropě má Švýcarsko. V jedné z nejbohatších zemí kontinentu žije ve vlastním pouze 42,6 procent obyvatel. V Curychu, Ženevě nebo Basileji je naprosto běžné, že i dobře vydělávající domácnosti zůstávají celý život v nájmu. Legislativa navíc poskytuje nájemníkům silnou ochranu, což přispívá k vnímání nájemního bydlení jako stabilního, bezpečného a společensky plnohodnotného.
V posledních letech ceny bydlení ve Švýcarsku prudce rostou a dostupnost vlastnického bydlení se tím ještě zhoršuje. V menších městech a venkovských oblastech je zájem o vlastnické bydlení nepatrně vyšší, celkový trend však zůstává stejný. Švýcarsko zůstává evropským unikátem v síle postavení nájemního bydlení, které není přechodnou fází, ale převládající životní realitou většiny obyvatel. Vlastnictví nemovitosti také dlouhodobě není vnímáno jako norma a nemá silný společenský status.
