Čínský jüan míří mezi prvoligové měny, má se vyrovnat dolaru či euru

Čínský jüan (ilustrační foto)

Čínský jüan (ilustrační foto) Zdroj: CTK

Během posledních tří let si čínská měna v mezinárodním finančním systému razantně polepšila. Peking však míří ještě výše: chce renmimbi - či jüan - do roku 2017 postavit na roveň dolaru, euru a libře.

Pokud by k něčemu takovému došlo a renmimbi (či jüan, základní jednotka měny; tento název se v mezinárodním kontextu používá častěji), by se stal měnou pro mezinárodní platby běžně užívanou, byl by to pro měnu, po které ještě před pěti lety ani pes neštěkl, významný úspěch. Čínské vedení to považuje za reálný cíl, potvrdili v rozhovoru se serverem euromoney.com představitelé vedení Průmyslové a komerční banky Číny (ICBC).

Podle expertů ICBC není postavení čínské měny v souladu se skutečností, že čínská ekonomika je druhou největší na světě. Klíčové pro vylepšení pozice jüanu je však podle nich liberalizace kapitálových účtů.

První vlaštovku procesu etablování čínské měny na mezinárodních trzích vypustila Bank of China v roce 2009, když začala remnimbi pužívat k přeshraničním platbám. Od té doby se objem takového obchodování znásobil nesčíslněkrát. Loni například čínská centrální banka uzavřela dohodu o směně konkrétních částek s finančními ústavy ve 23 zemích světa včetně Evropské unie, Británie či Singapuru v celkové výši 412 miliard dolarů.

Etablování jüanu jako jedné velkých mezinárodních měn má několik podmínek. Kromě liberalizace kapitálových účtů jsou následující: čínská ekonomika musí nadále růst jako součíst globální ekonomiky. Čínské firmy tak budou expandovat do zahraničí a investovat, na druhé straně si Čína udrží a posílí pozici lákavého trhu. Zvyšující se frekvence přeshraničních plateb pak pomůže stabilizovat trh s jüanem a investiční a platební procedury se zjednoduší, což Čínu (a potažmu její měnu) dále zatraktivní.

Kromě toho je podle expertů ICBC třeba pokračovat ve vytváření nových investičních kanálů. K nim paří mimo jiné založení offshorových center, takzvané panda bonds, zefektivnění příchodu institucionálních investorů a posílení valutové směny s ostatními velkými měnami.

Čínská revoluce ve vzdělání