Evropská centrální banka potvrdila očekávání většiny trhu a zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 3,5 procenta. Část analytiků nicméně očekávala, že s ohledem na potíže bankovního sektoru ECB zvolí nižší tempo růstu. Rada guvernérů ECB rozhodla o zvýšení úrokové sazby pošesté v řadě.
Analytici Deutsche Bank před oznámením rozhodnutí ECB uvedli, že v důsledku krachu americké SVB nyní považují za pravděpodobnější zvýšení o čtvrt procentního bodu. To se ale nakonec nestalo. Depozitní sazba se zvýšila také o půl bodu a je na třech procentech.
„Předpokládá se, že inflace zůstane příliš vysoko po příliš dlouhou dobu,“ uvedla ECB v komentáři ke svému rozhodnutí. Banka nyní očekává, že inflace v eurozóně dosáhne letos průměrných 5,3 procenta, příští rok 2,9 procenta a až v roce 2025 dále klesne na 2,1 procenta, tedy prakticky dosáhne dvouprocentního inflačního cíle. V únoru podle rychlého odhadu statistického úřadu Eurostat dosáhla inflace v eurozóně 8,5 procenta.
Rada guvernérů nicméně sleduje napětí na trhu a je připravena zasáhnout na podporu cenové a finanční stability eurozóny. Bankovní sektor v eurozóně je podle ECB odolný, se silnou kapitálovou a likvidní pozicí. Centrální banka zároveň jasně uvedla, že je připravená poskytnout finančnímu systému eurozóny hotovost, pokud to bude nezbytné.
ECB nenaznačila, zda bude úroky zvyšovat i nadále, případně jakým tempem. Americká centrální banka Fed naposledy zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 4,50 až 4,75 procenta, snížila tak rychlost jejího růstu.
Centrální bankéři předpokládají, že ekonomika eurozóny letos poroste jednoprocentním tempem, a to díky poklesu cen energií a vyšší než očekávané odolnosti ekonomiky vůči globálním vlivům. Výrazněji by neměla zrychlit ani v dalších letech, na roky 2024 a 2025 ECB očekává shodné tempo růstu 1,6 procenta.
