Hospodářské vyhlídky šly dolů, vyhrotila se situace v Maďarsku, na pokraji bankrotu se stále potácí Řecko. Co tedy vede trhy k tomu, že změnily názor?
Jedním z vysvětlení je, že se upnuly k výsledkům summitu, jehož úkolem bylo doladění smlouvy o spořivé unii. Navíc s jasným vůdcovským mandátem pro Německo. A z Berlína vede přímá linka do Frankfurtu, kde sídlí Evropská centrální banka, dědic odkazu Bundesbanky. Takovou rozpočtovou unii by prý trhy braly.
Existují však i hlasy, které mluví o iluzi. „Omezování výdajů a zvyšování daní prohlubují ekonomický pokles a ženou zemi do propasti, z níž ji žádný záchranný fond nevytáhne,“ tvrdí deník Financial Times. „A nic už by nezachránilo ani eurozónu,“ dodává prestižní list.
Rozhodující bude, v jaké podobě půjde fiskální pakt do praxe. A zda nezíská opět jednou navrch realita, již bude nutné urychleně řešit.
MMF, jeden ze zachránců marodných periferních končin EU, predikoval totiž ještě na podzim eurozóně růst přes procento, teď to vidí na půl procenta. Hloubku řeckého průšvihu dokládá vývoj diskuze o oddlužení: loni v létě se počítalo s 21 procenty, nyní jde řeč o drastických sedmdesátiprocentních řezech pro soukromé investory. A i tak je nejisté, zda země uhradí zbytek. Nadějí jsou hlavně centrální banky v čele s ECB. Trhům hodně pomohlo, když tato instituce otevřela na sklonku roku úvěry pro banky v objemu půl bilionu eur. Navíc přede dvěma týdny poklesla předepsaná výše minimálních rezerv, které musely uložit peněžní ústavy u ECB.
Ne všichni doufají v pokrok. Komentátor Financial Times Wolfgang Münchau si myslí, že by úspory mohly vyvolat dluhovou explozi. „Zvyšují riziko ekonomického propadu v jižní Evropě,“ říká.
