Gazprom krvácí, cena plynu letos spadla skoro o třetinu
Pád ceny připravil Gazprom jen letos o 12,8 miliardy dolarů z příjmů za export plynu. Jedinou lepší letošní zprávou pro plynárenského obra je růst vývozu do Evropy, která platí za plyn ze všech zákazníků Gazpromu nejvíce, o 5,7 procenta na 104 miliard metrů krychlových. Export do takzvaného blízkého zahraničí, které zahrnuje země bývalého Sovětského svazu, naopak spadnul o čtvrtinu na 27,5 miliardy metrů krychlových, uvádí ruský statistický úřad.
Gazprom, který pokrývá třetinu evropské spotřeby plynu a z exportu vytváří 40 procent tržeb ve výši 100 miliard dolarů, se potýká s propadem cen, protože ve většině dodavatelských smluv odvozuje cenu plynu od ceny ropy. Ta loni klesla skoro o polovinu a během letošního roku se snížila o dalších 16 procent.
Levnější ropa se do cen plynu promítá zpravidla se šestiměsíčním zpožděním. Zatím rekordní tržby z exportu zažil Gazprom v roce 2013, kdy do jeho pokladny přiteklo 62,2 miliardy dolarů. Letos by to mělo být 38 miliard a příští rok 32 miliard dolarů, spočítala agentura Bloomberg.
Vývoj ceny ropy za poslední 2 roky:
„Výhled Gazpromu na příští rok vypadá rozumně. V Evropě by si měl i příští rok udržet svůj tržní podíl,“ hodnotí očekávání firmy Alexej Kokin z UralSib Financial Corporation. Neublíží mu ani předpokládaný vyšší dovoz zkapalněného zemního plynu LNG, který za poslední rok na spotovém trhu zlevnil více než dvakrát. Při 200 dolarech za tisíc metrů krychlových však ruský plyn bude pořád o zhruba pětinu levnější než LNG.
Pád dolarových cen však pro hospodaření Gazpromu nepředstavuje příliš velký problém. Tržby v rublech by se tento rok měly vyšplhat na rekordní hodnoty. Firmě pomáhá oslabení rublu, který od loňska ztratil více než polovinu hodnoty. Většinu nákladů má Gazprom právě v domácí měně.
V příštích čtyřech až pěti letech hodlá firma utratit až 50 miliard dolarů za nové plynovody do Evropy, Turecka a do Číny. Rozšířením plynovodu Nord Stream do Německa chce nahradit klesající těžbu v Nizozemsku. Plynovod do Turecka nakonec bude mít nejspíš jen čtvrtinu plánované kapacity.
