Bankéři hodlají resuscitovat trh s cennými papíry krytými půjčkami ABS (Asset-backed Securities). Vydávají je zejména banky, které jejich prostřednictvím prodávají části svého úvěrového portfolia s cílem získat hotovost a snížit rizika svého byznysu. Prudký pád cen takzvaně sekuritizovaných aktiv v důsledku nesplácených rizikových půjček dostal v předvečer finanční krize řadu zámořských i evropských bank do kapitálových problémů. Banky pak prakticky přes noc přestaly poskytovat úvěry a finanční krize se přelila do krize hospodářské.
„I přes svůj nezpochybnitelný společenský přínos trpí sekuritizace stigmatem odrážejícím nedůvěru investorů i přílišný konzervatismus mezi regulačními orgány a tvůrci standardů,“ uvádí dokument, pod nímž jsou podpisy obou šéfů centrálních bank. Oživení trhu s ABS by prý bankám uvolnilo více peněz na úvěry podnikům i domácnostem, a podpořilo tak hospodářský růst. V případě fungujícího trhu s ABS jsou prý centrální banky připraveny začít papíry nakupovat.
ABS=Tabu v Evropě
„Tvůrci měnové politiky během krize pokládali sekuritizovaná aktiva za extrémně nebezpečná,“ uvádí Steven Gandy z londýnské pobočky Banco Santander. Papíry ABS se staly na starém kontinentu tabu a jejich emise letos propadla na pokrizové dno. Bankám se ostatně prodej pohledávek ani nevyplatí, emise ABS jsou kvůli přísné regulaci spojeny s vysokými náklady.
Experti kroky centrálních bank vítají. Srovnání s počátkem finanční krize je prý zavádějící, v zámoří se totiž banky sekuritizací zbavovaly o poznání riskantnějších pohledávek. Potvrzují to i data agentury S&P. Zatímco z evropských ABS vydaných od roku 2007 museli investoři do konce loňského roku odepsat jen 1,5 procenta, za Atlantikem to byla bezmála pětina.
Petr Šimčák: Centrální banky tlačí investory do rizikových aktiv
