Sníží Česká národní banka úrokové sazby ještě letos? Odpověď přijde příští týden, kdy se bankovní rada ČNB sejde k poslednímu měnově-politickému zasedání tohoto roku. Část ekonomů očekává, že by centrální bankéři v čele s guvernérem Alešem Michlem mohli sazby snížit. Nahrává tomu i aktuální zpráva o vývoji inflace, která postupně klesá k dvouprocentnímu cíli. Nejistotu do rozhodování ČNB ale vnáší možné výraznější lednové zdražování.
Inflace byla v listopadu na hodnotě 7,3 procenta, kam klesla z říjnových více než osmi procent. V tomto meziročním srovnání ale nadále působí efekt nižší srovnávací základy, který způsobil vládou loni zavedený dočasný úsporný tarif na energie. Nebýt jeho, byl by listopadový růst spotřebitelských cen už pod úrovní pěti procent. Přitom ještě v první polovině letošního roku byla inflace dvouciferná.
V prvním měsíci roku 2024 už by navíc podle odhadů ČNB i nezávislých ekonomů mohla inflace klesnout dokonce až ke třem procentům. Takové odeznívání inflačních tlaků v kombinaci s horším vývojem tuzemského hospodářství nahrává tomu, aby bankovní rada už příští čtvrtek zvážila snížení základní úrokové sazby alespoň o čtvrt procentního bodu.
„Je patrné, že odhady inflace v tuzemské ekonomice pro příští rok se už pohybují poblíž cíle centrální banky a umožňují začít měnovou politiku uvolňovat,“ komentuje vývoj hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Listopadový růst spotřebitelských cen byl sice o něco málo vyšší, než experti ČNB předpokládali, nejednalo se však o výraznější odchylku. „Dnešní číslo patrně nebude natolik silným argumentem, aby centrální banka musela nutně odložit začátek snižování úrokových sazeb až na příští rok,“ myslí si Seidler, podle něhož je možné, že bankovní rada posune klíčovou míru dolů už tento měsíc.
Takzvaná dvoutýdenní repo sazba, jejímž prostřednictvím ČNB nepřímo ovlivňuje ceny úvěrů pro podniky i domácnosti, je už od loňského léta beze změny na sedmi procentech. Na tuto úroveň ji postupně zvedla bankovní rada, kterou tehdy ještě řídil guvernér Jiří Runsok. V období od června 2021 do června minulého roku se tak snažila mírnit silné inflační tlaky v ekonomice. Vyšší úrokové sazby přispívají k tlumení poptávky firem a domácností.
Na posledním, listopadovém jednání bankovní rady hlasovali pro snížení klíčové úrokové míry o 0,25 procentního bodu pouze viceguvernér Jan Frait a Tomáš Holub. Ostatních pět členů, včetně guvernéra Michla, zvedlo ruku pro ponechání sazeb beze změn.
„Dveře pro první mírný pokles sazeb v prosinci jsou podle nás otevřené,“ kloní se ke stejnému závěru jako Seidler hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Listopadová data podle něj potvrzují předpoklady prognózy ČNB o postupném odeznívání jádrových inflačních tlaků. Tedy těch, do kterých nebývají započítány položky, jejichž cena se častěji mění, například potraviny nebo pohonné hmoty.
Burešova slova potvrzuje i ředitel měnové sekce ČNB Petr Král. Jeho oddělení připravuje podklady, na základě kterých se členové bankovní rady rozhodují. „Pozorovaný cenový vývoj potvrzuje očekávání podzimní prognózy. Po dočasném zvýšení inflace v říjnu meziroční cenový růst počínaje listopadem opět viditelně zpomaluje,“ uvádí v komentáři na webu ČNB. A dodává, že v lednu 2024 po odeznění vlivu úsporného tarifu se meziroční inflace skokově sníží k horní hranici tolerančního pásma dvouprocentního cíle.
Králův komentář poukazuje také na to, že o síle a plošnosti dezinflačního trendu svědčí i nízký meziměsíční růst cen v uplynulých měsících včetně listopadu. Minulý měsíc se spotřebitelské ceny zvýšily v porovnání s předchozím měsícem jen o 0,1 procenta a stejně tomu bylo i v říjnu.
Není však vyloučené, že se Michl a spol. nakonec přece jen rozhodnou vyčkat. Pro prosincové zahájení cyklu snižování sazeb vedle klesající inflace hovoří i zmíněný horší vývoj tuzemské ekonomiky. Velkou neznámou ale zůstává, jak výrazně firmy a podnikatelé zdraží v lednu zboží a služby. Jak bývá zvykem, na úvod roku se zvyšují ceníky.
Velké obavy vzbuzuje očekávaný růst cen potravin. Maloobchodní řetězce se už nechaly slyšet, že zdraží bez ohledu na poslanci schválený pokles DPH. Navíc vzrostou ceny energií, což může být pro obchodníky silný důvod, aby se snažili přenést alespoň část zvýšených nákladů na spotřebitele.
„Výhled na rok 2024 zůstává nejistý. Předně kvůli tomu, že se teprve ukáže, jak energetické firmy ve světle vyšších regulovaných cen upraví své ceníky pro spotřebitele. Druhou nejistotou jsou pak dopady vyšších nákladů na energie na firmy. Konkrétně, zda se tyto ceny promítnou do ceníkových cen platných od začátku roku,“ shrnuje hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek.
Ekonomové Komerční banky se z těchto důvodů kloní k závěru, že sazby půjdou poprvé dolů až na únorovém zasedání bankovní rady. To už budou mít její členové lepší představu o míře zdražování. „V prosinci tedy sazby zůstanou pravděpodobně beze změny, a to navzdory slabému výkonu ekonomiky. Ten se podle nás propíše do rychlého poklesu sazeb ČNB v příštím roce,“ predikuje ekonom Komerční banky Martin Gürtler.
V této souvislosti mimochodem člen bankovní rady Tomáš Holub na minulém zasedání podle zápisu uvedl, že „pokud by se v únoru ukázalo, že lednová inflace je již blízko dvou procent a úrokové sazby by byly stále na sedmi procentech, tak by se následný cyklus snižování úrokových sazeb musel začít realizovat po větších krocích“.
