Spotřebitelské ceny v Česku v listopadu meziročně vzrostly o 7,3 procenta, inflace tak zvolnila z říjnových 8,5 procenta. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,1 procenta, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Listopadová meziroční inflace byla o 0,2 procentního bodu nad prognózou České národní banky (ČNB), zejména kvůli vývoji regulovaných cen.
Podle analytiků ale inflační tlaky v české ekonomice jednoznačně slábnou, přestože byl růst cen mírně nad očekáváním trhu. V lednu ČNB i analytici očekávají skokové snížení inflace ke třem procentům.
„Oslabení meziročního cenového růstu bylo zaznamenáno ve většině oddílů spotřebního koše, nejvýraznější pak u potravin a bydlení,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Celkově ceny zboží v listopadu meziročně vzrostly o 8,1 procenta a ceny služeb o 5,9 procenta.
Stejně jako v říjnu byl letos v listopadu ovlivněn výpočet celkové inflace tím, že před rokem statistici zahrnuli do výpočtu vládní úsporný tarif na energie jako zlevnění elektřiny. Bez tohoto vlivu by meziroční inflace v listopadu činila podle ČSÚ 4,7 procenta.
Na vliv loňského úsporného tarifu upozornila i analýza investiční platformy Portu. Podle ní má sice Česko šestou nejvyšší inflaci z 41 sledovaných evropských států, bez započítání úsporného tarifu by ale bylo osmnácté. Nejvyšší inflaci v Evropě mělo v listopadu Srbsko s 8,5 procenta, nejnižší Dánsko s 0,6 procenta. Ze států sousedících s Českem je inflace stále relativně vysoká na Slovensku, 7,07 procenta, v Polsku činí 6,5 procenta a v Rakousku 5,4 procenta. V Německu se s 3,2 procenta už přibližuje dvouprocentnímu inflačnímu cíli Evropské centrální banky.
Inflace mírně překonala prognózu ČNB kvůli vývoji regulovaných cen, v ostatních složkách ale opadávala výrazněji, než předpokládala centrální banka. „O síle a plošnosti dezinflačního trendu svědčí nízký meziměsíční růst cen v uplynulých měsících včetně listopadu. Dezinflační trend je patrný zejména, ale nejen v klíčovém segmentu spotřebitelských cen - v takzvaném cenovém jádru, kde se cenová dynamika při přepočtu na roční bázi již nyní nachází na nízkých jednociferných hodnotách,“ uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.
Také podle analytiků inflační tlaky v české ekonomice jednoznačně slábnou. „Listopadová inflace skončila sice mírně nad očekáváním ČNB i trhu, rozdíl byl však relativně malý a nemění se tak základní příběh, že inflační tlaky postupně odeznívají. Růst inflace od února do listopadu dosáhl letos jen 1,2 procenta, loni touto dobou to pak bylo téměř 11 procent,“ upozornil hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
V lednu předpokládají ČNB i analytici snížení inflace ke třem procentům. „Inflace se na začátku roku 2024 nejspíš vrátí ke trojce, avšak jak rychle zamíří k cílovým dvěma procentům, se bude odvíjet od chování obchodníků i samotných zákazníků,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Aktuální vývoj inflace podle většiny analytiků umožňuje ČNB, aby už v prosinci zahájila snižování úrokových sazeb. „Podle našeho názoru jak aktuální vývoj inflace, tak celkový výhled české ekonomiky na příští rok vyznívají pro postupné snižování úrokových sazeb,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Poslední letošní jednání centrální banky o nastavení sazeb bude ve čtvrtek 21. prosince.
Srovnání inflace: Jak si stojí Česko globálně a v rámci Evropy?
Jaká je aktuální inflace v ostatních státech ve světě? Kde je inflace nejvyšší a naopak nejnižší? Projděte si náš článek, mapy a infografiky.
