Kdyby mělo dítě na prvním stupni základní školy nakreslit, jak si představuje „růst“, dost možná by udělalo přesně stejnou křivku, jakou už měsíce vykresluje americký akciový index SP500. Ten totiž prakticky půldruhého roku skoro s dětinskou otevřeností přesvědčuje svět o tom, že opravdu, ale opravdu nemá smysl hledat alternativní destinace pro uložení peněz, než je Wall Street. Srovnejme Ameriku třeba s kdysi vyspělým Německem. Dobře, tamní akcie vydělaly za poslední rok v průměru čtrnáct procent, Wall Street ale dvakrát tolik. A to je Berlín v Evropě pořád ještě jednookým králem. Zmiňovat třeba takovou Paříž by nám tu už přišlo skoro žinantní.
Je to právě síla názoru, která dodává Wall Street takové kouzlo a takovou jistotu pohybu po parketu. Co v Evropě kmitá, osciluje, nebo snad technicky roste, to na Wall Street pumpuje jako srdce slona. Zatímco Evropa na parketu tradičně tančí valčík, v Americe je to quickstep. A zatímco dobrou náladu poznáte v obličeji Evropana jen podle nonšalantního pousmání, v Americe létají rovnou konfety.
Americký úspěch navzdory vyšším sazbám
Ale dost nekvalitního humoru. Spíše připomeňme, že pikanterií burzovního „nadrůstu“ je, že Amerika „dusí“ svou ekonomiku vyššími úrokovými sazbami než Evropa. Zatímco základní sazba pro cenu dluhu v Evropě je 4,5 procenta, v Americe je to 5,5 procenta, tedy o 22 procent více. Burzovní vibe to ale nekazí.
Ano, víme, že Amerika má magnificent 7, které táhnou trh, a Evropa nic takového nemá. Je ovšem problémem byznysové historie Evropy, že něco takového nedokázala zrodit. Spíše než že by šlo o „nezaslouženou“ výhodu Wall Street. Nicméně ani tam pochopitelně neroste tráva do nebe a trh, který je kousek pod historickým maximem, je třeba vnímat zatraceně opatrně. To znamená pochopitelně pečlivě vybírat a ano, diverzifikovat, ač toto slovo samozvaní burzovní zlatokopové neradi slyší.
Výběr z firem s kapitalizací nad 200 miliard dolarů
Dnes jsme se podívali na skupinku akcií z Wall Street, které musely splňovat několik poměrně striktních podmínek. Zaprvé jsme vybírali supervelké firmy, které by v případě, že by dobrá nálada ustoupila, mohly tratit méně než trh. Podmínkou tak byla tržní kapitalizace alespoň 200 miliard dolarů. Tedy částka blížící se ročnímu výstupu celé české ekonomiky. Zadruhé jsme nahlédli do nejaktuálnějších investičních doporučení a vybrali z velkých hráčů takové, jejichž růstový potenciál je v ročním horizontu alespoň dvacet procent. Takže pojďme na věc.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
