Německý průmysl přehazuje výhybku, chystá se na masivní zbrojení
Země známá exportem aut a důrazem na mír mění strategii. Po masivním vývozu zbraní na Ukrajinu Německo potřebuje doplnit vlastní zásoby a posílit své kapacity. Fabriky, kde se ještě nedávno montovala SUV, se proto v blízké budoucnosti přebudují na montovny tanků i letecké techniky. Německý průmysl tak zároveň reaguje na klesající poptávku po automobilech i chystané navýšení výdajů na obranu, popsal list Neue Zürcher Zeitung.
Německý automobilový průmysl, včetně společností jako Volkswagen, Ford nebo Porsche, plánuje do roku 2030 propustit desítky tisíc zaměstnanců. Pro obranné firmy jako Airbus, Rheinmetall, KNDS a Hensoldt představuje tato změna příležitost. Hledají kvalifikované pracovníky, někdy i celé týmy. Dokonce přebírají továrny od automobilových dodavatelů a dalších průmyslových firem, které se potýkají s problémy.
Továrny mění účel. Od SUV ke komponentům na Leopardy
KNDS v roce 2026 převezme továrnu francouzského výrobce vlaků Alstom v Görlitzu, kde bude vyrábět komponenty do tanků Leopard 2. Rheinmetall jedná o převzetí továrny Volkswagenu v Osnabrücku, kde má výroba SUV skončit v roce 2027, a mezitím otevřel nový závod na munici a další výrobní halu pro komponenty amerických stíhaček F-35.
Generální ředitel Rheinmetallu Armin Papperger uvedl, že firma plánuje bývalé továrny na auta využít pro vojenskou výrobu. Cílem je vytvořit hybridní zařízení, která budou sloužit oběma sektorům. První z továren s dvojím využitím má vzniknout v Neussu v Severním Porýní-Vestfálsku a druhá v Berlíně. Rheinmetall plánuje zaměstnat i pracovníky, kterých se dotklo uzavření jiných dodavatelů automobilového průmyslu, včetně závodu společnosti Continental v dolnosaském Gifhornu.
Podobnou cestou se vydávají i další obranné firmy. Společnost Hensoldt, specialista na radary a senzory, jedná s velkými dodavateli automobilového průmyslu, jako jsou Bosch a Continental, o přijetí kvalifikovaných pracovníků, na které dopadne snižování počtu pracovních míst. Jedním z důvodů jsou jejich bohaté zkušenosti s výrobou na montážních linkách. Firma převzala celé týmy nebo integrovala části stávajících jednotek do svých provozů po uzavření závodu společnosti Continental v hesenském městě Wetzlar.
Někdy je lepší stavět závody na zelené louce
Téměř všechny velké německé zbrojařské firmy na dotaz The Neue Zürcher Zeitung uvedly, že i nadále plánují rozšiřovat počty svých zaměstnanců. V současné době jsou prý mnohé z nich zaplaveny žádostmi uchazečů. Například společnost MBDA zaznamenala prudký nárůst žádostí od zaměstnanců místních dodavatelů automobilových dílů.
Rozšíření počtu pracovníků není lehký úkol a přestavba starých továren je často ještě obtížnější kvůli přísným regulačním a bezpečnostním požadavkům. Všechny automobilové závody nelze rychle přestavět na výrobu tanků nebo raket. Některé firmy si je proto samy staví od základů. Společnost Airbus buduje areál na údržbu svých vojenských dopravních letadel A400M v sousedství letecké základny nedaleko Hannoveru.
Skutečnost, že zbrojařský průmysl už dávno začal rozšiřovat své kapacity, je důsledkem prudkého nárůstu poptávky, který započal válkou Ruska proti Ukrajině a rozhodnutím německé vlády vytvořit v roce 2022 „speciální obranný fond“, v rámci nějž by se mělo do roku 2027 do obrany investovat přes sto miliard eur (2,5 bilionu korun). Čtvrtina peněz už byla vyplacena a zbytek je přidělen k aktivním programům. Kromě celkového zvýšení výdajů na obranu se výrazně zvýšil i podíl prostředků určených na vojenské zakázky.
Pokud ale Německo usiluje i o posílení suverenity a bezpečnosti dodávek tím, že bude více klíčových komponentů nakupovat v rámci Evropy – nebo dokonce v tuzemsku, jak to požadují politici a společnosti jako Hensoldt –, kapacita by musela růst ještě více.
Místo čtrnácti typů tanku jeden pro všechny
K navýšení výroby potřebují zbrojaři nejen více pracovníků, ale jistotu v plánování, pokud mají investovat do rozšiřování kapacit. „Takovou jistotu mohou poskytnout velké rámcové smlouvy s pevně stanoveným objemem zakázek,“ uvedl mluvčí společnosti Rheinmetall. Tento typ dohod by byl přínosný i pro dodavatele, z nichž mnozí musí investovat do materiálů předem, řekl zástupce leteckého gigantu Airbus. Společnost Hensoldt mezitím poukázala na význam zálohových plateb a prozatímního financování.
„Je nezbytné, aby stát konkretizoval veřejné zakázky vzhledem k tomu, že podle německého práva nesmějí obranné podniky vyrábět zbraně do zásoby. Nyní je zásadní, aby byl vypracován plán, který jasně stanoví, kdo a kolik toho objedná,“ míní profesor na Svobodné univerzitě Brusel (VUB) Guntram Wolff. Právě to však podle něj v posledních třech letech chybělo. Podniky budou investovat do výroby, pouze pokud budou vědět, že poptávka bude v příštích pěti až deseti letech mnohem vyšší.
Wolff proto vyzval i k větší evropské spolupráci v oblasti zadávání veřejných zakázek. „To by mohlo zahrnovat například společné vypisování výběrových řízení na velké tankové zakázky několika států najednou, které by požadovaly jeden model namísto čtrnácti různých,“ uvedl. „Průmysl nyní potřebuje jasné signály o tom, co přesně je potřeba, v jakém množství a v jakém časovém horizontu,“ řekl v březnu Hans Christoph Atzpodien, generální ředitel ThyssenKrupp Marine Systems (TKMS). „Pokud to bude jasné, bude to také přinášet výsledky,“ zdůraznil.
Navýšit výrobu nebude problém, tvrdí firmy
Vzhledem k nevyužitým průmyslovým kapacitám se Wolff domnívá, že vývoj i výroba by se mohly výrazně urychlit, pokud bude poptávka dostatečně silná. Namísto výroby deseti až dvaceti tanků ročně by objednávka na 1 500 kusů do roku 2030 přinesla značné úspory díky sníženým nákladům na jeden kus. Všechny zmíněné firmy uvedly, že jsou schopny rychle zvýšit výrobu. „U velkých programů lze výrobu výrazně zvýšit do šesti měsíců,“ uvedl Airbus.
Hensoldt od roku 2022 investoval přibližně jednu miliardu eur do technologií, infrastruktury a dodavatelských řetězců, včetně logistického centra a nového zařízení pro vývoj a výrobu optroniky, tvrdí mluvčí firmy. Vytvořila také zásoby materiálu, které umožnily vytvořit kapacitu pro rychlé rozšíření výroby. Jedním z příkladů je radar protivzdušné obrany středního dosahu TRML-4D, který byl nasazen na Ukrajině. Od roku 2022 společnost Hensoldt zvýšila výrobu ze tří na patnáct kusů ročně. Do dvou let by díky větším kapacitám měla výroba vzrůst na třicet kusů ročně.
Rychlejší tempo Německa vzbuzuje pozornost
Na otázky ohledně byrokratické zátěže se odpovědi firem liší. Rheinmetall o „německém tempu“ mluví pozitivně. Doba od plánování po dokončení se podle firmy výrazně zkrátila. Dva nové závody ve Weeze a Unterlüßu byly postaveny během jednoho roku. Podle Airbusu by schvalovací procesy měly být pružnější, aby se dalo rychle reagovat na rostoucí nároky na výrobu.
MBDA mluví o silné podpoře ze strany bavorské zemské vlády a místních úřadů. Výrobce raket však požaduje, aby se snížily politické a byrokratické překážky pro jeho přeshraniční spolupráce, jako příklad omezení uvedl místní pracovní kvóty nebo omezení výměny technologií a informací mezi evropskými závody.
Podle zprávy Deutsche Bank však německý obranný průmysl stále zdaleka nedosahuje svého potenciálu, přestože v zemi sídlí přední firmy v oblasti radarových systémů, protivzdušné obrany a vojenských pohonných technologií. V roce 2023 tvořil prodej zbraní významnými německými obrannými společnostmi pouze 0,2 procenta HDP, což je málo ve srovnání s více než 1 procentem v Izraeli, Rusku, ve Velké Británii a v USA. Naproti tomu německý automobilový průmysl se na HDP podílí přibližně 5 procenty a zaměstnává desetkrát více lidí než obranný průmysl. Zdá se tak, že ekonomická váha Německa prozatím stále spočívá v autech, a ne ve vojenské technice, to se ale brzy může změnit.
