🎧 Chytré zasklení šetří energii. Lidé to konečně začínají chápat, říká manažer Heluz IZOS
Izolační skla dnes zvládají víc, než byste čekali. Nejenže chrání před chladem, ale ovlivňují i akustiku, bezpečnost nebo energetickou náročnost domu. Jaké technologie za tím stojí? Proč je důležité myslet i na jejich budoucí výměnu? A jak se mění poptávka po chytrém zasklení? Nejen o tom mluvil v e15 Castu Martin Najman, projektový a produktový manažer společnosti Heluz IZOS.
Výrobci skel dnes musí reagovat na rostoucí nároky architektů i investorů. Zatímco dřív šlo hlavně o tepelné vlastnosti, dnes se víc řeší akustika, bezpečnost nebo orientace skel podle světových stran. Přibývá speciálních požadavků, které je nutné sladit s realitou – ať už jde o hmotnost, rozměry nebo budoucí udržitelnost.
Sklo jako nástroj, ne jen výplň
V závislosti na použitých vrstvách mohou izolační skla zvyšovat akustický komfort, filtrovat UV záření, chránit proti přehřívání, nebo naopak zvyšovat solární zisky v zimních měsících. „Každé okno může mít trochu jiné vlastnosti, záleží, kam je v domě orientované. Dnes už to projektanti vědí a umí s tím pracovat,“ říká Martin Najman. Výrobci skel proto nabízejí různé typy pokovení, která vypadají podobně, ale chovají se jinak podle potřeb konkrétní fasády. Heluz IZOS, který provozuje tři výrobní závody, jich ročně vyrobí přes milion – od základních trojskel až po chytrá řešení s řízeným solárním ziskem.
Co znamená „pokovení“ skla?
Pokovení je velmi tenká vrstva kovu nebo kovových oxidů nanesená na povrch skla. Neviditelná pouhým okem, ale výrazně ovlivňuje vlastnosti zasklení – třeba propustnost světla, tepelné zisky nebo ochranu proti přehřívání. Právě podle typu pokovení se skla volí na různé světové strany nebo pro různé účely.
Architekti by měli počítat s tím, že skla se jednou budou muset měnit
Zvětšující se formáty skel jsou designovým trendem, ale přinášejí i nové výzvy. Jednou z nich je hmotnost – běžné trojsklo o rozměrech dva metry na dva metry může vážit i přes 200 kilogramů. „Sklo je těžké jako kamenivo, tedy 2,5krát těžší než voda,“ připomíná Najman. V praxi to znamená, že výměna takového skla za 20 až 30 let, kdy mu skončí životnost, může být extrémně náročná. A právě s tím by se podle něj mělo počítat už při návrhu domu. „Architekti i investoři by si měli uvědomit, že ta skla se v budoucnu budou muset měnit. A že ne každé bude možné snadno vyndat nebo nahradit,“ říká Najman.
Jak se dá recyklovat sklo s vrstvou kovu? Proč se některé vlastnosti skel nedostávají do projektové dokumentace? A co by si do svého domu vybral sám Martin Najman, kdyby měl neomezené možnosti? Poslechněte si celý rozhovor v e15 Castu.
