Venezuela patří mezi naftařské velmoci, které na pád cen doplácejí nejvíce. Ropa jí zajišťuje 96 procent příjmů v zahraniční měně a drží nad vodou její hospodářství. Aby vláda mohla financovat nákladné sociální programy a dotované ceny benzinu, které udržují smír ve společnosti, potřebuje cenovou hladinu suroviny kolem stovky dolarů za barel. Její produkce se přitom nyní prodává zhruba za 42 dolarů.
Agentura Moody’s s ohledem na propad ropy varovala před hrozící neschopností Caracasu splácet dluhy. Ty v posledních letech rostou, zatímco těžba přes velké zásoby kvůli nedostatku investic padá. Zahraniční společnosti působící v ropném sektoru země už dostaly podle agentury Bloomberg nabídku, že jim budou dluhy spláceny v ropě.
Maduro se snaží hospodářské obtíže zlehčovat, kromě spojenců v boji za snížení těžby však hledá i nové věřitele. „Dokončujeme finanční alianci s katarskými bankami, která nám dá dostatek kyslíku na překlenutí propadu cen ropy,“ ohlásil prezident v pondělí v televizi.
Nereálná očekávání v Íránu
Dalším členem OPEC silně zasaženým propadem cen je Írán, který už přišel o desítky miliard dolarů z ropy kvůli západním sankcím. Situaci znepokojeně sleduje prezident Hasan Rúhání, jenž voličům slíbil konec izolace a návrat k prosperitě. Teherán cenový pokles zohlednil v návrhu rozpočtu na příští fiskální rok, i tak je ale hospodářský plán založen na v tuto chvíli nereálné sumě 72 dolarů za barel.
Vývoj ceny ropy Brent
Rúhání však podotýká, že rozpočet je na ropě závislý jen z jedné třetiny, počítá například s vyššími příjmy z daní a z privatizace. „Ti, kteří plánovali snížení cen proti jiným zemím, budou litovat svého rozhodnutí. Vězte, že ropní producenti jako Saúdská Arábie a Kuvajt budou trpět více než Írán,“ vzkázal klíčovým členům OPEC.
Rijád však nadále nejeví ochotu ke snížení produkce. Tamní ropní magnáti tvrdí, že pokud těžbu utlumí, nahradí je na trzích někdo jiný. Princ Al-Valíd bin Talál je přesvědčen, že ceny ropy už nikdy nevystoupí na stovku dolarů.
| Alžírsko je ve střehu |
|---|
| Venezuelský prezident Maduro na své cestě světem navštívil i Alžírsko. Země má velké devizové rezervy a je tak schopná překlenout krátkodobý výpadek z ropných příjmů, bojí se však delšího období levné suroviny. Místní mají v živé paměti rok 1986, kdy propad cen dostal stát na práh bankrotu a vyvolal bouře. Rozpočet země je na těžbě závislý z 60 procent. Ke klidu přispívají dotace na benzin, elektřinu a potraviny, vláda na ně vynakládá pětinu HDP. Šedesát procent pracovních míst navíc poskytuje státní sektor. |
