Na burzu jde první firma z genového inženýrství. Podíl má Google i Gates

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: PrimeCell.cz

Na newyorskou burzu Nasdaq vstoupí první firma z oboru genetického inženýrství. Americká Editas Medicine předala regulátorům dokumenty spojené s úpisem akcií v hodnotě 100 milionů dolarů (2,5 miliardy korun). Mezitím již prodala preferenční akcie za 163 milionů dolarů (4,1 miliardy korun). Část z nich koupil Google či investiční fond Billa Gatese. Primární úpis akcií zvažuje i švýcarská Crispr Therapeutics. Stejně jako Editas Medicine rozvíjí nové metody zásahu do dědičné informace.

Editas Medicine plánuje část získaných prostředků vyhradit na klinické testování léčby dědičné Leberovy kongenitální amaurózy, která propuká v sítnici a vede až ke ztrátě zraku. Podle agentury Bloomberg má firma pro tyto účely vyčlenit 15 až 20 milionů dolarů (376 až 502 milionů korun).

Dalších 22 milionů dolarů (552 milionů korun) chce firma použít na vypracování dalších studií ve spolupráci se společnostní Juno Therapeutics, jež se zabývá možnostmi léčby rakoviny a dalších autoimunitních onemocnění.

Právě kooperace s Juno je pro Editas Medicine, která během prvních devíti měsíců roků 2015 zaznamenela ztrátu 60 milionů dolarů (1,5 miliardy korun), de facto jediným zdrojem příjmů. Ty však za dané období roku 2015 nedosáhly ani milionu dolarů (25 milionů korun). Ani „v dohledné době“ tomu podle firmy nebude jinak.

Přesto startupy zaměřené na genetické inženýrství od investorů získaly od roku 2013 více než miliardu dolarů (25 miliard korun), uvádí poradenská společnost Boston Consulting Group.

Do švýcarské Crispr Therapeutics již investoval Bayer

Tyto firmy se většinou intenzivně věnují výzkumu a rozvoji inovativní techniky zásahů do dědičné informace se zkratkou CRISPR, která může znamenat průlom v léčbě závažných onemocnění včetně rakoviny.

Umožňuje přesně zacílit na konkrétní místo v genomu. Prakticky to znamená, že například při léčbě rakoviny nebudou likvidovány zdravé buňky, ale jen ty, které prošly určitou mutací (změnily se v nádorovou buňku).

S touto metodou pracuje kromě Editas Medicine i švýcarská Crispr Therapetucis, která od ní dokonce odvodila svůj název. Také ona možná letos zamíří na burzu. Její šéf Rodger Novak by podle vlastních slov primární úpis akcií určitě zváží, až se k němu vyskytne dobrá příležitost.

Kdyby se však neobjevila, neznamená to automaticky, že by se firmě nedostávalo kapitálu. V prosinci do ní vložil 335 milionů dolarů (8,4 miliardy korun) německý farmaceutický gigant Bayer.

K případnému vstupu na burzu by ale zřejmě došlo ještě před prvními testy nových léčebných možností na lidech. Crispr, stejně jako Editas, s nimi plánují začít až v roce 2017.

Každý sedmý člověk má geny na dožití se sta let