Český byznys se přesouvá do cloudu. Kdo chce využívat AI, nemá téměř jinou možnost
- Více než polovina českých firem již využívá cloud, tedy IT služby od externích dodavatelů.
- Jeho nasazení šetří podnikové náklady.
- Nárůst zájmu o cloudové služby úzce souvisí s rozvojem umělé inteligence.
Využívání cloudových služeb v Česku stoupá. Podle dat Českého statistického úřadu využívá v letošním roce některou z placených cloudových služeb 55 procent firem s deseti a více zaměstnanci. U velkých podniků nad 250 zaměstnanců je tento podíl dokonce 86 procent. Nejčastěji se jedná o cloudový e-mail s vlastní doménou, datová úložiště či kancelářské programy.
Ještě v roce 2016 přitom využívalo tyto služby pouze 18 procent společností nad deset zaměstnanců. V roce 2020 to už bylo necelých 29 procent a před dvěma lety 47 procent. Cloud poskytují jak lokální firmy, tak světoví technologičtí giganti. Globálně nejvyužívanější jsou služby od firem Amazon, Microsoft a Google.
Podle Jana Kortuse, generálního ředitele společnosti Trustsoft, která pomáhá firmám s adaptací cloudových služeb, je jednou z jejich hlavních výhod přizpůsobivost, protože podnik není limitovaný svými kapacitami serverů. „Dokážete bez problémů absorbovat nápor uživatelů. Nestane se vám, že například při sledování fotbalové Ligy mistrů služba ‚spadne‘, protože jeden server přestal stíhat. Cloud se jednoduše automaticky navýší podle potřeby,“ říká.
Vyšší rychlost i riziko výpadku
Další výhodou může být celkové zrychlení firemních procesů, jak uvádí majitel Cloud Holdingu Petr Pilin. „Z projektů na měsíce se mohou stát týdny nebo dny. Není potřeba přemýšlet, jestli koupit další server a investovat tak velké částky, abych mohl například spustit nový produkt nebo otevřít pobočku,“ vysvětluje. Prostor na cloudu totiž není na rozdíl od vlastních serverů omezen.
Pilin zároveň dodává, že cloudový provoz firem je pro moderní IT klíčový. Cloudové služby mají vyšší spolehlivost a podnik se tak stane nezávislým na hardwaru; díky sdílené odpovědnosti se může více věnovat pokrývání firemních procesů.
Používání cloudu s sebou však může potenciálně nést i určité riziko. „Problémem mohou být globální výpadky služeb, kdy poskytovatel cloudu přestane fungovat. Pokud je to nutné, architektura cloudového řešení by měla být odolná proti takovým situacím a firma by měla mít plán, v jehož rámci by kritické systémy měly být zálohované na jiném cloudu nebo ve vlastní infrastruktuře,“ upozorňuje Pilin s tím, že většina poskytovatelů však garantuje téměř stoprocentní dostupnost služeb. Stejně tak je nutné mít i stabilní internetové připojení, jinak mohou být data na cloudu problematická.
Levnější než vlastní servery
Využití cloudu zároveň firmu může vyjít levněji než mít data na vlastních serverech. „Největší ekonomická výhoda je v tom, že platíte jen za to, co reálně využíváte. Můžete dynamicky přidávat nebo ubírat výkon. Na vlastních serverech kupujete hardware dopředu s velkou rezervou a pak polovina běží naprázdno. To jsou prázdné investice,“ vysvětluje Kortus.
Podle Pilina mají podniky často také problém, že mají naopak své lokální systémy poddimenzované. „Když pak firma přemigruje do cloudu, tak zjistí, že potřebovala daleko větší výpočetní výkon. Proto se pak může zdát, že je cloud drahý, ale je to dané skutečnou potřebou většího výkonu nebo prostoru. Úspor lze dosáhnout optimalizací čerpaných cloudových prostředků a jejich pravidelnou revizí,“ říká.
Bezpečně u cizích
I když se někomu může zdát riskantní dát svá data někomu jinému, při správném používání mohou být cloudové služby i bezpečnější, jak popisuje Václav Svátek, generální ředitel společnosti ČMIS, která cloud provozuje. „Velcí poskytovatelé včetně nás mají na kyberbezpečnost dedikované celé týmy, to je jejich hlavní výhoda. Udržují systém aktuální a rychle vydávají bezpečnostní záplaty,“ vysvětluje.
Stěžejní je však podle něj přístup každé jedné firmy, která se rozhodne služby využívat. „Pokud ale jako firma vezmete zastaralé aplikace a přesunete je do cloudu, pouze se stanete snadným terčem útočníků. Když nemáte ve firmě nastavené dvoufaktorové ověřování, správu identit, zálohy, tak vás cloud nespasí,“ dodává Svátek.
Nutnost pro umělou inteligenci
Migrace firem do cloudu souvisí také s potřebami spjatými s umělou inteligencí. „Většina AI služeb dnes běží v cloudu, takže bez něj nemůžete rychle adoptovat nové technologie. Firmy sledují konkurenci a vidí, že kdo zůstane na vlastní infrastruktuře, prostě ztrácí tempo,“ uvádí Kortus.
Mnoho společností navíc dnes začíná stavět takzvané AI agenty, tedy komplexní nástroje na bázi umělé inteligence, které dokážou samy rozhodovat a pracovat. Mohou tak například řídit zákaznický servis, komunikovat s klientem a vyhodnocovat pro něj nejlepší možnost nákupu.
„Když AI agent běží v cloudu, získává hlavně tři výhody: výkon, škálování a bezpečnost. Cloud umožní agentovi spustit náročné úkoly nebo více kroků najednou bez omezení výkonem jednoho zařízení, takže může pracovat rychleji a spolehlivěji. Zároveň je možné okamžitě vytvořit stovky nebo tisíce izolovaných prostředí pro paralelní běhy, což je klíčové pro firmy, které mají vysoký provoz nebo mnoho agentů najednou,“ vysvětluje Václav Mlejnský, spoluzakladatel a generální ředitel společnosti E2B, která poskytuje cloudový prostor pro AI agenty.
Pokud by takový agent běžel na vlastních serverech firmy, musí společnost vybudovat celou infrastrukturu sama. „To je složité, pomalé a citlivé na chyby a často to znamená, že agenti nejdou nasadit ve větším měřítku,“ uvádí Mlejnský. Výhodou vlastních serverů podle něj naopak je, že má firma vše u sebe. „Nevýhoda je, že postavit stejný bezpečnostní systém je výrazně náročnější než ho jednoduše využít hotový,“ doplňuje.
Budoucnost je v cloudu?
Předpokládá se, že trh s cloudovými službami v následujících letech výrazně poroste. Podle predikce americké společnosti International Data Corporation vzrostou mezi lety 2024 a 2028 výdaje za veřejný cloud dvojnásobně, z přibližně 800 miliard dolarů (16,7 bilionu korun) na 1,6 bilionu dolarů (33,4 bilionu korun).
„Cloud se propojuje s umělou inteligencí, firmy budou potřebovat cloudové zázemí, aby mohly rychle adoptovat AI nástroje pro analýzu dat nebo automatizaci procesů. Dalším směrem je multicloud – společnosti se nebudou spoléhat na jednoho poskytovatele, ale budou kombinovat více cloudů podle toho, co který umí nejlépe,“ předpokládá budoucí vývoj Kortus.
Podle Svátka bude v dalších letech hrát roli i geografické uložení dat. „Budoucnost míří směrem k hybridnímu cloudu a datové suverenitě – umístění IT systémů tam, kam skutečně technologicky, ekonomicky a bezpečnostně patří. Pozorujeme jasný trend deglobalizace a snahu o nezávislost na velkých poskytovatelích. V praxi se to projevuje tak, že firmy zajímá, jestli mají svá data v Praze, v Evropě nebo někde na amerických serverech,“ uzavírá.
