Plán na založení státního penzijního fondu, který se díky Pirátům dostal do koaliční smlouvy stran budoucí vlády, nepovažuje za rozumný ředitelka Asociace pro kapitálový trh Jana Brodani. Naopak doufá, že parlamentem konečně projde takzvaný Účet dlouhodobých investic. Ten již předchozí Poslanecká sněmovna nestihla schválit.
„Na základě mého zapojení v rámci Potůčkovy penzijní komise vím, že se často poukazuje na příklad Švédska, kde takový fond existuje. Ale už se nezmiňují detaily. Švédský fond je součástí povinného druhého pilíře. Vždy se zmiňuje, že takový fond by byl levnější, ale už se neříká, co je za tím,“ říká Brodani v rozhovoru pro deník E15.
Případný státní penzijní fond by měl podle Pirátů konkurovat stávajícím konzervativním soukromým fondům, které jsou součástí třetího pilíře. Pirátům se nezamlouvá, že soukromé penzijní společnosti si většinou účtují za správu maximální výši poplatků, kterou jim umožňuje zákon, a že si tedy v tomto ohledu nijak nekonkurují.
Investice roku 2021: Komodity, akcie, kryptoměny i dluhopisy
„Státní konzervativní fond by mohl mít poplatkovou politiku nižší, a pokud by dokázal nabídnout alespoň nějaké zhodnocení, mohl by být zajímavý alespoň pro tu konzervativnější část společnosti,“ řekl v listopadu pro deník E15 exposlanec a autor nápadu Tomáš Martínek (Piráti).
Šéfka AKAT ČR ale namítá, že ve Švédsku jsou lidé do státního penzijního fondu zařazováni automaticky – je to jejich předdefinovaná volba – a teprve pak si mohou vybrat, zda v něm chtějí zůstat. Naopak koaliční smlouva počítá s tím, že případný státní nebo veřejnoprávní fond by byl dobrovolný, jako tomu je u ostatních fondů třetího pilíře. Se znovuzavedením druhého povinného pilíře se v koaliční smlouvě, z něhož bude vycházet programové prohlášení nové vlády, nepočítá.
„Úplně odpadají náklady spojené s distribucí,“ uvádí Brodani s odkazem na švédský systém. „Zároveň jsou tam velké úspory nákladů z rozsahu,“ dodává s tím, že ve Švédsku spravují penzijní fondy i vzhledem ke své delší historii mnohem větší objem majetku. Náklady na provoz jsou tak k poměru aktivům nižší. To umožňuje správcům fondů účtovat klientům menší poplatky.
„Švédský kapitálový trh je mnohem rozvinutější než náš a penzijní fondy existují mnohem delší dobu, navíc jsou jinak nastavené mimo jiné tím, že mají do výpočtu zahrnuté jiné nákladové položky. Takže není fér omezený pohled na výši poplatku, když se nedíváme, co obsahuje, a nedíváme se, jak je nastavený celý systém,“ říká Brodani. „A je tu ona otázka, kdo by takový státní fond spravoval a zda máme dobré zkušenosti se správou majetku ze strany státu,“ dodává.
Té by se naopak zamlouvalo zavedení Účtu dlouhodobých investic. Ten měl již v minulém volebním období podporu napříč politickými stranami. Brodani tak očekává, že v novém složení Poslanecké sněmovny projde a začne platit již od roku 2022. „Z legislativního hlediska by to neměl být problém, protože jde o jednoduchou technikálii, která může mít pozitivní dopad na reputaci třetího penzijního pilíře,“ říká ředitelka AKAT ČR.
Účet dlouhodobých investic bude mít, pokud bude schválen, stejné daňové výhody jako v současnosti životní pojištění a penzijní připojištění. Podmínkou pro získání daňových výhod bude spoření či investování přinejmenším po dobu pěti let a výběr peněz nejdříve v 65 letech.
„Poptávka po tomto produktu byla mimo jiné od lidí, kteří nechtějí investovat přes penzijní fondy a chtějí si portfolio spravovat sami, nebo od lidí, kteří k penzijním fondům chtějí využívat i další investiční nástroje,“ vysvětluje Brodani.
