Nová vláda chce založit státní penzijní fond. Nesmysl, oponují soukromé fondy

Šéf lidovců Marian Jurečka by mohl podle spekulací médií obsadit křeslo šéfa rezortu práce a sociálních věcí

Šéf lidovců Marian Jurečka by mohl podle spekulací médií obsadit křeslo šéfa rezortu práce a sociálních věcí Zdroj: ČTK / Šulová Kateřina

Zástupci koalic SPOLU a PirStan podepsali v pondělí koaliční dohodu
Poslanci tento týden ustavují sněmovnu, až poté bude moci bývalá vláda podat demisi, čímž se otevřou dveře nové koalici
3
Fotogalerie

Penzijní reforma, pokus šestnáctý. Sérii marných snah o zásadní reformu financování důchodů předchozích vlád chce utnout chystaná pětikoalice pod vedením šéfa ODS Petra Fialy. Času přitom příliš mnoho nemá. V horizontu zhruba deseti let totiž odvody sociálního pojištění celý penzijní systém neutáhnou a bude potřeba hledat jiné zdroje. Budoucí vláda v koaliční smlouvě v mnohém vychází ze závěrů Komise pro spravedlivé důchody, kterou založila končící vláda. A jako ona, ani budoucí kabinet nepíše, kde na reformu vezme potřebné desítky až stovky miliard korun.

Základní obrysy jsou jasné a shodují se se záměrem dosluhující ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD). Penze mají být rozdělené na tři části – státní zaručené, pojistné zásluhové a dobrovolné spořicí. Garantované penze mají být hrazené ze státního rozpočtu, v koaliční smlouvě ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů nicméně nestojí, jak toho kabinet s napjatým rozpočtem dosáhne.

S vyšším počtem důchodců poroste důležitost třetího pilíře. Na stáří si momentálně spoří přes 4,4 milionu lidí. Mnozí si ale šetří málo, konzervativně a krátce, a tak do penze odcházejí v lepším případě se stovkami tisíc korun. Nová vláda proto chce nabídku penzijních fondů rozšířit o státní nebo veřejnoprávní fond, což je nápad pocházející z předvolebního programu Pirátů a Starostů, kteří se inspirovali ve Švédsku.

Témata voleb 2021: Důchodová reforma

Video placeholde
• Videohub

Státní penzijní fond by měl být podle autora nápadu a exposlance Tomáše Martínka (Piráti) schopen konkurovat konzervativním soukromým fondům. „Naprostá většina fondů účtuje maximální výši poplatků, kterou zákon dovoluje, nijak si nekonkurují,“ upozornil. „Státní konzervativní fond by mohl mít poplatkovou politiku nižší, a pokud by dokázal nabídnout alespoň nějaké zhodnocení, mohl by být zajímavý alespoň pro tu konzervativnější část společnosti,“ dodal Martínek s tím, že by fond zhodnocení negarantoval. Náklady na provoz fondu jsou neznámé.

Šéf lidovců Marian Jurečka, který se má podle serveru Novinky.cz stát novým šéfem rezortu práce a sociálních věcí, si takový fond umí podle svých slov představit. Stát by měl podle něj nadále podporovat všechny možnosti soukromého spoření na stáří. Koaliční smlouva hovoří mimo jiné o podpoře účtu dlouhodobých investic.

„Pro lidovce je ale v penzijní reformě velmi důležité především to, abychom zpátky nastavili princip mezigenerační solidarity a zodpovědnosti,“ řekl Jurečka. „Rodiče jsou zodpovědní za své děti při výchově a uvedení do života, ale vytrácí se zodpovědnost dětí a vnoučat za rodiče a prarodiče. Chceme institut přímé asignace. Tedy aby lidé v produktivním věku mohli poukazovat alespoň jedno procento sociálních odvodů přímo na důchodové účty svých rodičů a prarodičů, kteří by si tak polepšili,“ dodal.

Koalice se shodla také na zavedení společného vyměřovacího základu manželů pro důchod, zkrácení doby potřebné k nároku na penzi nebo na návratu doby studia do náhradní doby. Podpořit chce také tzv. stříbrnou ekonomiku, tedy pracující důchodce. Odpracované roky se mají odrazit na výši jejich penzí. Podobně mají profitovat rodiče, kteří se doma starali o děti.

Prezident Asociace penzijních společností Aleš Poklop souhlasí s politiky, že třetí pilíř je čím dál důležitější. „Dnes je 96 procent důchodců závislých na příjmech ze starobního důchodu, byli bychom rádi, aby se tato závislost snížila a příjem z penzijního spoření se stal nedílnou součástí rozpočtu každého penzisty,“ řekl. Podle Poklopa je problematické, že mnoho lidí zůstává ve starých transformovaných fondech, které nejsou výnosné. V novějších účastnických fondech si spoří jen něco přes milion lidí.

Nápad na zřízení státního penzijního fondu považuje Poklop za nesystémový. „Zvýší se tím závislost na státu místo toho, aby se snižovala, což je hlavní idea třetího pilíře,“ uvedl. „Není jasné, jak by stát chtěl být efektivnější než soukromý sektor. Ve většině činností, které zajišťuje stát, tolik nevadí, že nebývá efektivní, protože řeší oblasti, které by jinak soukromý sektor neřešil. Ale v případě investičního fondu jsou kompetence, zkušenosti a kontrola nákladů na straně soukromého sektoru,“ dodal.