Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci v čele s Ruskem od ledna navýší těžbu o 500 tisíc barelů ze 7,2 milionu na 7,7 milionu barelů denně. Státy k překvapivému rozhodnutí dospěly ve čtvrtek po dlouhém a komplikovaném jednání. Píše o tom například americký deník Wall Street Journal. Cena ropy Brent v reakci na zprávu včera zpevnila o 1,1 procenta na 48,76 dolaru za barel a dostala se tak na nejvyšší hodnotu za posledních devět měsíců.
Dohoda signalizuje, že největší světoví producenti ropy nepočítají s dalším dramatickým poklesem poptávky, který v letošním roce způsobila pandemie koronaviru. Země se nicméně neshodly na těžební politice na celý rok 2021 a na jejich příštím setkání lze proto podle analytiků očekávat další spory. Ani nynější kompromis se nerodil vůbec lehce.
Původně se předpokládalo, že se současné omezení dodávek ropy prodlouží nejméně do března, což prosazovala především Saúdská Arábie, která je lídrem skupiny OPEC. Trh s ropou je na základě mínění této arabské země stále příliš zranitelný a navýšení těžby by opět mohlo srazit dolů cenu. Některé státy v čele se Spojenými arabskými emiráty však nevěří, že jsou omezení stále nutná, protože cena ropy se od začátku listopadu zvedla přibližně o 25 procent na skoro padesát dolarů za barel.
Jednání OPEC se původně mělo uskutečnit již v úterý, ale kvůli neshodám mezi účastníky muselo být odloženo na čtvrtek. O napjaté atmosféře svědčí i fakt, že saúdský ministr pro energetiku Abdul Azíz bin Salmán neobvykle přenechal řízení mítinku svému ruskému protějškovi Alexandru Novakovi. Salmán popsal rozhovory jako „nesnesitelné a velmi vyčerpávající“.
Nyní se však zdá, že jsou všichni zúčastnění alespoň dočasně spokojeni. Od ledna bude OPEC a její spojenci jednat o objemu těžby každý měsíc. „Je to moudré rozhodnutí. Tyto měsíční mítinky mohou pomoci zachovat stabilitu trhu,“ uvedl íránský ministr Bijan Namdar Zangeneh.
Pandemie nemoci COVID-19 měla na těžařský průmysl citelný dopad. Letos v dubnu se cena ropy propadla kvůli snížené poptávce dokonce pod dvacet dolarů za barel. Potíže celého sektoru těžce dolehly také na největší ropné společnosti jako je Exxon Mobil či Royal Dutch Shell, které se musely uchýlit k úsporám a propouštění zaměstnanců.
Britská BP letos poprvé po deseti letech snížila dividendu a to rovnou o polovinu. Americká firma Chevron rovněž ve čtvrtek oznámila, že bude snižovat své výdaje. Státy skupiny OPEC na jaře razantně omezily těžbu o 9,7 milionu barelů denně, aby zabránily propadu ceny. Od srpna objem těžby opět pozvolna navyšují.
V posledních týdnech se situace na trhu začala výrazně zlepšovat a to především díky zprávám o úspěšném vývoji antikoronavirových vakcín a rychlému zotavení některých asijských ekonomik. Návrat na úroveň před pandemií nicméně nadále brzdí restriktivní opatření v Evropě. Agentura Bloomberg očekává, že ještě v prvních třech měsících roku 2021 skončí ropný sektor v mínusu.
OPEC zahrnuje třináct zemí exportujících ropu. Jsou mezi nimi například Saúdská Arábie, Írán, Irák, Kuvajt, Spojené arabské emiráty či Nigérie. Dohromady kontrolují zhruba 75 procent veškerých světových zásob ropy. Mezi jejich spojence, kteří se účastní jednání, patří mimo jiné Rusko nebo Mexiko.
