Centrální banka přistoupila ke snižování úrokových sazeb letos už dvakrát. Základní sazbu během těchto kroků snížila celkem o tři procentní body. Naopak loni v prosinci centrální bankéři základní úrok překvapivě zvýšili o výrazných 6,5 procentního bodu, aby zastavili tehdejší masivní propad kurzu ruského rublu a zmírnili růst cen.
Centrální banka o sazbách rozhodovala naposledy 13. března. Rubl od té doby zpevnil vůči americkému dolaru o zhruba 20 procent, zatímco tempo růstu spotřebitelských cen podle některých náznaků zpomalilo. V březnu přitom dosáhla míra inflace v Rusku 16,9 procenta a dostala se na nejvyšší úroveň za 13 let. Dnešní uvolnění měnové politiky se očekávalo, protože pevnější rubl snížil potřebu vysokých úrokových sazeb, které měly bránit v dalším propadu kurzu ruské měny.
Centrální banka v dnešním doprovodném sdělení uvedla, že spotřebitelské ceny rostly k 27. dubnu tempem 16,5 procenta. Banka očekává, že během následujícího roku inflace zpomalí na méně než osm procent a v roce 2017 bude činit čtyři procenta. Odhady na další vývoj inflace jsou nadále vysoké, banka ale očekává jejich snížení společně s tím, jak bude inflace zpomalovat, což otevírá cestu k dalšímu snižování sazeb.
„S tím, jak inflační rizika dál polevují, bude centrální banka připravena pokračovat ve snižování základní sazby,“ cituje banku agentura Reuters. Vyšší úroky zvyšují atraktivitu měny, zároveň ale podkopávají hospodářský růst, protože omezují zájem o půjčky. Nižší úroky naopak snižují náklady na půjčky, což by mělo podpořit poskytování půjček a ve výsledku ekonomiku jako celek.
Ruská ekonomika se potýká s dopady citelného poklesu cen ropy na světových trzích a s nepříznivým vlivem západních sankcí uvalených na Rusko kvůli jeho postupu v ukrajinské krizi. V prvním čtvrtletí vykázala ruská ekonomika podle nedávného vyjádření tamního ministra hospodářského rozvoje Alexeje Uljukajeva meziroční pokles o 2,2 procenta.
