Druhou Čínu Rusko v nákupech překonalo o čtvrtinu, vyplývá z dat sesbíraných agenturou Bloomberg. Země se tak jistí proti možnému znehodnocení dolaru, eura a dalších měn. „Čím více zlata země má, tím si udrží více suverenity v případě pádu, dolaru, eura, libry nebo jakékoli další rezervní měny,“ prohlásil Jevgenij Fedorov, poslanec strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina.
Putin dokázal během své éry státní zásoby zlata, jejichž nashromáždění trvalo carům a sovětskému režimu stovky let, navýšit o 400 procent. Pomohla mu v tom i pro Rusko výhodná cena. V roce 1998 během ruské finanční krize, mohla země troyskou unci zlata pořídit za 28 barelů ropy, svého hlavního vývozního artiklu. O rok později, kdy se Putin dostal k moci, tento poměr klesl na 11,5 barelu za unci. V roce 2005 dosáhl svého dna 6,5 barelu za unci a Putin centrální bance nařídil, aby začala nakupovat.
| Státy s největšími zlatými rezervami* | ||
|---|---|---|
| Země | Zlaté rezervy (v tunách) | Podíl zlata na hodnotě celkových rezerv (v %) |
| USA | 8133,5 | 74,5 |
| Německo | 3396,3 | 71,4 |
| Itálie | 2451,8 | 71 |
| Francie | 2435,4 | 71,1 |
| Čína | 1054,1 | 1,6 |
| Švýcarsko | 1040,1 | 16,3 |
| Rusko | 883,3 | 9,1 |
| Japonsko | 765,2 | 2,9 |
| Nizozemsko | 612,5 | 59,8 |
| Indie | 557,7 | 9,2 |
Zdroj: World Gold Council, 2011
*některé státy v tabulce loni prodaly významnou část svých zlatých rezerv
Staronový ruský prezident si představuje, že shromažďování zlata bude pokračovat, přestože poměr ceny ropy a zlata už zdaleka není tak výhodný jako před osmi lety. Během své listopadové návštěvy regionu Magadan na ruském dálném východě, kde se těží většina ruského zlata, centrálním bankéřům vzkázal, aby se drahého kovu „nebáli“. „Koneckonců se jmenují `měnové a zlaté rezervy` z nějakého důvodu,“ poukázal Putin na přídomek Bank Rossii.
| Země nakupující nejvíce zlata (za posledních deset let) | |
|---|---|
| Země | Zakoupené zlato (v tunách) |
| Rusko | 570.1 |
| Čína | 454,1 |
| Turecko | 243,5 |
Zdroj: Mezinárodní měnový fond
Sázka na zlato zatím vychází
„Je to poněkud defenzivní hra, ale funguje,“ komentoval Putinovu strategii ekonom Standard Bank. „V politice a podnikání potřebujete štěstí a tenhle chlápek ho určitě má.“ Když začal ruský prezident nakupovat, bylo zlato cenou 195 dolarů na svém maximu za 18 let. Od té doby ale jeho cena vzrostla až na současných 1666 dolarů za troyskou unci. Zlato posiluje už 12 let v řadě a podle analytiků bude tento trend pokračovat i letos.
Cena zlata v posledních pěti letech:
Zatímco rozvojové země zlato v posledních letech převážně nakupují, vyspělý svět vyměňuje zlato za hotovost. Nejvíce Švýcarsko, které za uplynulých deset let prodalo 877 tun zlata, vyplývá z dat Mezinárodního měnového fondu. Následuje Francie s 589 tunami. Španělsko, Portugalsko a Nizozemsko se zbavily více než 200 tun zlata.
Putinův zájem o zlato dokládá i to, že v roce 2011 jako vůbec první státník navštívil budovu, v níž Rusko ukrývá dvě třetiny svých zlatých rezerv. Gokhran, instituce sídlící na moskevské Ulici Pravdy, má teoreticky exklusivní právo na výkup veškeré zlaté produkce ruských dolů, přestože v praxi této možnosti nevyužívá.
