Meziroční inflace v Česku v prosinci opět klesla, meziměsíčně se dokonce spotřebitelské ceny podle Českého statistického úřadu snížily. Jaký dopad to bude mít na rozhodování bankovní rady České národní banky? A co to může znamenat pro vývoj cen hypoték či úročení vkladů? Více v následujících otázkách a odpovědích.
Jak se v prosinci vyvíjely spotřebitelské ceny?
V meziročním porovnání dosáhla inflace 6,9 procenta. To bylo o 0,4 procentního bodu méně než v listopadu. ČNB ve své prognóze zveřejněné počátkem listopadu odhadovala prosincovou meziroční inflaci na úrovni 7,0 procenta, analytici dokonce 7,3 procenta. Pokles meziroční inflace byl v prosinci tažen cenami potravin, cenami energií pro domácnosti a většinou položek spadajících do takzvané jádrové inflace, jako jsou například odívání a obuv nebo rekreace a kultura.
Meziměsíčně ceny dokonce klesly o 0,4 procenta. Tento vývoj způsobil zejména pokles cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje.
Důležité je však zdůraznit, že bez započtení vlivu takzvaného úsporného tarifu, který ovlivnil srovnávací základnu v posledních třech měsících roku 2022, by meziroční cenový růst dosáhl hodnoty jen 4,2 procenta. To už je mnohem lepší číslo než dvouciferné sumy dosahované v roce 2022 a v prvních měsících loňského roku. Údaj už tak je na dohled dvouprocentního inflačního cíle ČNB.
Za celý rok 2023 průměrná inflace dosáhla hodnoty 10,7 procenta, což v historii samostatné České republiky stačí na sdílené třetí místo spolu s rokem 1998. První příčku drží v tomto ohledu rok 1993 s inflací 20,8 procenta, druhá příčka náleží roku 2022 s hodnotou 15,1 procenta.
