Rok a půl držela Česká národní banka klíčovou úrokovou míru beze změny. To se změnilo pár dní před Vánoci, když bankovní rada snížila dvoutýdenní repo sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. A vzhledem k ustupující inflaci a horšímu vývoji tuzemské ekonomiky je takřka jisté, že se v roce 2024 dostane podstatně níž. Guvernér Aleš Michl sice očekávání mírní, sazba by však podle analytiků mohla klesnout až ke čtyřem procentům. To se významně odrazí na ceně úvěrů pro podniky a domácnosti i na úročení bankovních vkladů.
„Proces snižování sazeb může být kdykoliv přerušen či zastaven na stále restriktivních úrovních, nebude-li se inflace vyvíjet podle predikce,“ varoval Michl na tiskové konferenci po posledním měnově-politickém zasedání bankovní rady v roce 2023.
Riziko vidí bankovní rada hlavně v lednovém přeceňování cen zboží a služeb ze strany podnikatelů. Případné výraznější zdražování, například potravin, by mohlo zpomalit návrat inflace k dvouprocentnímu cíli. Navíc by to mohlo ukotvit inflační očekávání v ekonomice na vyšších úrovních. „Musíme zůstat jestřábi, abychom zemi doručili inflaci nikoliv tři, ale dvě procenta, případně malinko pod dvěma procenty,“ uvedl guvernér.
V únoru lze čekat další snížení sazeb o ‚čtvrtku‘
Ekonomové se však shodují, že další pokles základní úrokové sazby, od níž se odvíjí úročení podnikatelských úvěrů či hypoték, bude následovat už v únoru a následně i v březnu. Samotná ČNB ve své prognóze předpokládá v posledním čtvrtletí 2024 sazbu ve výši 3,4 procenta, bankovní rada však i prostřednictvím svého guvernéra avizovala, že skutečnost bude vyšší. Průměrný odhad analytiků bank se pohybuje okolo čtyř procent.
„Další vývoj sazeb se bude odvíjet od příchozích dat, lze si nyní představit, že ČNB přistoupí na svém únorovém jednání k dalšímu snížení o ‚čtvrtku‘, jelikož nebude znát ještě lednovou inflaci,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Dodal, že pokud se obavy ze zdražování nenaplní, mohla by bankovní rada na svém měnově-politickém jednání na konci března snížit základní sazbu dokonce o půl procentního bodu.
„Snižování sazeb po výraznějších krocích než o půl procentního bodu však na základě komentářů představitelů ČNB nečekáme,“ poznamenal.
Lednové zdražování může zhatit naděje na svižné snižování sazeb
Důležitý bude údaj o lednovém vývoji spotřebitelských cen i podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila. „Pokud lednová inflace nepřekvapí svou intenzitou, budou sazby svižně pokračovat směrem dolů a koncem roku 2024 by se mohly dostat na dohled 4 procent,“ uvedl. Pokud ale bude lednový růst cen výraznější, budou podle Hradila centrální bankéři ve svých dalších krocích opatrnější a sazby by na konci roku mohly být spíše poblíž pěti procent.
Také hlavní ekonom Citibank pro Českou republiku Jaromír Šindel předpokládá, že ČNB sníží sazbu na únorovém zasedání o 0,25 procentního bodu a následně o půl procentního bodu v březnu za předpokladu, že lednové zdražování nepříjemně nepřekvapí. „To by bylo v souladu s naší predikcí, která předpokládá čtyřprocentní sazbu na konci roku 2024,“ uvedl v komentáři.
Patria Finance očekává pro rok 2024 inflaci 2,9 procenta (ČNB předpokládá 2,6 procenta) a na konci roku repo sazbu na úrovni 4 procent. „Rychlejší tempo snižování sazeb i po 50 bazických bodech předpokládáme v první polovině roku 2024, zatímco v druhé polovině roku, tedy na ‚nižší letové hladině‘, už může být ČNB opatrnější,“ uvedl hlavní ekonom Patrie Jan Bureš.
Pokles cen hypoték, ale také nižší úročení spořicích účtů
Souběžně se snižováním sazeb ze strany ČNB zamíří dolů i ceny hypoték. Jejich úročení se však primárně odvíjí od dlouhodobějších sazeb na mezibankovním trhu. Například 5leté a 10leté úrokové swapy, což je cena zdrojů pro banky, se již nyní pohybují okolo 3,6 procenta. Ještě na podzim to bylo 4,5 procenta a víc. Je tak jen otázkou času, kdy na pokles zareagují i koncové sazby pro domácnosti. Impuls, který zahájí zlevňování, mohou dát hlavně velké banky.
Na druhou stranu, pokles sazeb ČNB bude mít za následek i nižší úročení spořicích účtů a termínovaných vkladů. Dolů půjde i výnosnost v posledním roce velmi populárních repo fondů. V těchto případech se výnosy přímočařeji odvíjejí od kroků centrální banky.
