Z hlavních měn posílila v letošním roce nejvíc proti dolaru švédská koruna, která od začátku roku zpevnila o 14,14 procenta. Na druhé straně pomyslného žebříčku se z hlavních měn umístil brazilský real a ze všech měn venezuelský bolívar.
Na počátku roku při vypuknutí pandemie koronaviru švédská měna skokově oslabila až na 10,4 koruny za dolar. Trhy tak podle něj reagovaly na švédskou cestu boje s koronavirem. Zatímco většina ostatních zemí zavírala obchody, Švédsko se rozhodlo zvolit cestu, při které nechalo restaurace, bary, školy a obchody aspoň z části otevřené. Oslabující trend se pak švédské měně podařilo zvrátit a od konče března už jen postupně posilovala k současným 8,2 koruny za dolar.
Zároveň švédská centrální banka udržela základní úrokovou sazbu beze změny na 0,0 procenta a pouze obnovila kvantitativní uvolňování, což opět byla v porovnání s ostatními centrálními bankami rarita, doplnil analytik Purple Trading Štěpán Hájek. Podobně se zachovala švýcarská centrální banka. Sazby ponechala beze změny a švýcarskému franku tak pomohla k letošnímu zisku o 8,8 procenta. Zároveň je frank vnímán jak bezpečný přístav, což přilákalo zahraniční kapitál.
Ze všech měn na světě posílil proti dolaru nejvíce haitský gourde, a to o 47 procent. Nicméně pro občany Haiti nemusí podle analytiků nutně jít o dobrou zprávu. Odhaduje se, že 60 procent úspor místních občanů je denominováno v dolaru a ti tak přišli o zhruba polovinu své kupní síly, upozornil makléř Wood and Company Lukáš Novotný.
Brazilský real odepsal za tento rok proti dolaru téměř 30 procent. Ze začátku roku se kurz pohyboval kolem čtyř realů za dolar, během prvního čtvrtletí ovšem brazilská měna oslabila na 5,2 realu za dolar. Kolem ní pak se pohybovala po zbytek roku. Venezuelské bolívar ztratil k dolaru za tento rok 95,7 procenta hodnoty. Venezuelská ekonomika se ovšem pod autoritářským prezidentem Nicolásem Madurem několik poslední let potýká s krizí a země zažívá odliv zahraničního kapitálu.
„Na světových financích trzích jsme během roku 2020 viděli několikrát bezprecedentní přeliv kapitálu z jedné tříd aktiv do té druhé,“ uvedl Hájek. Pod největším tlakem byly hlavně měny rozvíjejících se ekonomik, které investoři vnímají jako mnohem rizikovějších a právě zde byly masivní propady. Ty se podařilo v některých případech částečně zkorigovat, jako například české koruně, ale například brazilských real je podle něj stále pod tlakem.
Kvůli kombinaci pandemie a politické nestability byla je stále pod silným tlakem také turecká lira. Důvodem jsou obavy z vlivu tamního prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana na měnovou politiku a horšící se vztahy se Spojenými státy. Lira na páru s americkým dolarem ztratila od začátku roku 27,4 procenta, poznamenal Hájek.
